Zájezdoví dopravci přicházejí podruhé o hlavní jarní sezonu. Autobusy stojí, opravy jdou do stovek tisíc
Zájezdoví dopravci přicházejí už druhým rokem o hlavní sezonu. Právě květen totiž tradičně patřil k období pořádání školních výletů, firemních akcí a exkurzí. Teď ale autobusy zůstávají odstavené a nejezdí. Na jejich údržbu přesto musí podnikatelé vynakládat i stovky tisíc korun. Někteří dopravci – hlavně rodinné firmy – se tak obávají, že už nikdy nevyjedou. V ohrožení je kvůli tomu přeprava školáků i turistů.
Ještě před dvěma lety měl dopravce Jiří Vlasák téměř plný seznam rezervovaných jízd. Kvůli velkému zájmu si dokonce musel najmout i externí řidiče.
Zájezdoví dopravci přicházejí podruhé o hlavní jarní sezonu. Autobusy stojí, opravy jdou do stovek tisíc. Natáčela Zuzana Švejdová
„Mám před sebou nalistovaný začátek května, bylo tady asi 50 objednávek. Školy se vracely ze škol v přírodě, jezdily na výlety, byly tady dopravy firemní. Osm kolegů nám pomáhalo, protože už jsme sami nezvládali tu práci odjezdit,“ ukazuje redaktorce Radiožurnálu.
Stejně jako loni – i letos je kniha jízd úplně prázdná. Zakázky nemá Vlasák nasmlouvané ani do dalších měsíců. „Když se teď podíváme z okna, tak parkoviště je plné autobusů a ani jeden nejede. V roce 2019 to bylo naopak – téměř žádný dopravce neměl ani jeden volný autobus,“ vzpomíná.
Další plán rozvolňování pandemických opatření ale stále není jasný. Dopravci tak nevědí, kdy a jestli vůbec letos vyjedou. Kvůli koronakrizi navíc většina firem přišla o řidiče, kteří si našli jiný výdělek. I to je důvod, proč řada podnikatelů v autobusové dopravě s byznysem končí.
„Někteří dopravci už skončili. Jsme si jisti, že ubyde zhruba 30 procent autobusového trhu, že dopravci zeštíhlí. Uvědomují si, že přišli o většinu svých řidičů, kteří jsou teď na kamionech, na linkové dopravě, na MHD a bude velmi těžké alespoň některé řidiče dostat zpátky,“ dodává Vlasák.
Opravy za stovky tisíc
Kvůli dlouhodobému odstavení autobusů teď dopravce trápí i technické problémy. Závady řeší třeba podnikatel Aleš Toufar. Do oprav už musel investovat stovky tisíc korun.
„Ve firmě máme šest autobusů a prozatímní opravy za těch 14 měsíců, co autobusy stojí a prakticky téměř nevyjely, jsou zhruba 320 tisíc bez DPH. Průměrné stáří našich autobusů je 5,5 roku, takže jsou to vozy, které by neměly být poruchové. Když autobus stojí, tak je jedno, jestli je 10letý nebo 5letý, ta elektronika prostě odejde,“ vysvětluje.
Sehnalovy firmy dostaly za nemocnici v Letňanech 74 milionů. Další tři získaly z podpory Covid-Nájemné
Číst článek
Přestože autobusy nejezdí a dopravci nevydělávají, musí dál splácet vysoké úvěry a leasingy. Dražší vozy ale na svojí ceně ztratily až 60 procent a jsou tak téměř neprodejné.
Speciální podporu přímo pro zasažené dopravce už vláda neplánuje. Ministerstvo dopravy ale uvažuje o navýšení finančního objemu v už existujícím programu Covid BUS. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky by tak zájezdoví dopravci mohli peníze čerpat ještě zpětně jako dodatečnou kompenzaci.
„Ministerstvo dopravy nebude zájezdové dopravce zvlášť podporovat, zvažujeme ale navýšení finanční alokace v rámci starého programu Covid BUS a připravujeme program pro komerční linkové dopravce, kteří nebyli v roce 2020 podpořeni,“ uvedl Jemelka.
Loni vláda podpořila zhruba tisícovku zájezdových dopravců, kteří v rámci takzvaného sedačkovného získali celkem přes 930 milionů korun. Záchranný balíček se ale vztahoval jen na období do letošního března.
