V Nižboru na Berounsku vzniklo nové kino. Založil si ho herec Tomáš Hanák

Není to tak dávno, co bylo kino v každé větší střediskové obci. Dnes nejsou ani v mnohých městech. Podle některých signálů se však kina v lehce pozměněné podobně mohou vracet. Mladí prý už nechtějí sedět u facebooku, chtějí se zase družit. I v to doufají v Nižboru na Berounsku, kde si kino zařídil herec Tomáš Hanák.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kino v Třešti je v ohrožení

Kino v Třešti je v ohrožení | Foto: Olga Štrejbarová

Kino tu mají jen pár týdnů. Hraje v restauraci Zastávka. Nepotěší jen industriální prostředí bývalého železničního skladu. Majitel, herec Tomáš Hanák, navíc nevybírá vstupné.

„Mám strašně rád filmy, špatné i dobré. Samozřejmě mne štve, když si někdo pouští filmy na monitoru počítače, protože to je degradace filmu. Proto jsem sáhnul do rodinných úspor a pořídil jsem prvotřídní projektor a stahovací plátno a z hospody se po zavření stane regulérní kino,“ říká Hanák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu natáčel Petr Kološ

Důležitou složkou filmového zážitku není jen obraz, ale také zvuk. I ten mají v Nižboru v rámci kinokaváren velmi dobrý. Celkové náklady na technické zařízení se pohybují kolem 200 tisíc korun. Když k tomu připočítáte půjčovné za film - kolem 3000 korun - je jasné, že provoz kina na malých obcích výdělečný být nemůže.

„Netrápí mne to. Představa, že v noci někdo prochází kolem nádražního skladu a vidí, že se uvnitř svítí díky pohyblivým obrázkům na plátně, žasne, že se uvnitř promítá film, mne těší. Jsem v tomto asi úchyl, ale v tomto ekonomicky nepočítám,“ vysvětluje Tomáš Hanák.

Pokud kino neprovozuje herec ze svých úspor, může ho dotovat jen místní samospráva. Na Berounsku - kromě samotného Berouna - mají kina už jen v Litni nebo v Zaječově. I tady už musely skončit klasické promítačky a přešlo se na digitální technologie promítání.

„Hodně táhnou české filmy a spoleh je také na děti,“ vysvětluje dramaturgii kina v Zaječově jeho vedoucí Martina Stelšovská. Vstupné se pohybuje kolem 60 korun.

„Když si to pustíte doma na DVD, není tam atmosféra kina. Takže i když tady není 3D, pořád si to najde své příznivce. Myslím si, že pořád někdo chodit bude,“ dodává Stelšovská.

Velký sál po poledni | Foto: Ľubomír Smatana

Dramaturgie nižborské kinokavárny se od ostatních klasických berounských kin liší. Možná je to i proto, že provoz kina dotuje sám jeho dramaturg - Tomáš Hanák:

„Možná mám dramaturgii trošku náročnou, protože mám třeba rád skandinávské filmy, a na to obyvatelé Nižboru možná nejsou zvyklí. Ale lidé začalii chodit, mladí lidé si zvykli chodit. Třeba teď na Aloise Nebela bylo úplně narváno. A ten černobílý film do té staré černé kůlny z roku 1876 pasoval fantasticky.“

Film Alois Nebel sledovalo 55 diváků. Takový počet by byl rekordem i pro kina v Zaječově a Litni. Za velmi dobrý výsledek považují už návštěvnost tří desítek platících diváků.

Petr Kološ Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme