‚Dřív jezírka přetékala, teď tady není ani kapka.‘ Data z Amatérské jeskyně sbírají hydrologové nově online
Čeští hydrologové přizpůsobili první krasovou oblast pro online monitoring toku. Jedná se o lokalitu Staré amatérské jeskyně, kde sto metrů pod zemí čeští experti zkoumají hladinu Bílé vody. Data ze sond pomůžou pochopit cyklus vody v unikátním jeskynním komplexu.
„Tahle malá dírka, v průměru má šest milimetrů, je náš odměrný bod, od kterého laserovým sklonoměrem zaměříme hladinu, abychom viděli, jestli tlaková sonda ukazuje tak, jak má,“ přibližuje hydrolog Stanislav Lejska ve veřejnosti nepřístupné části podzemního komplexu.
Od podzemních vod, které se měří v hlubokých vrtech, se krasová voda liší tím, že k ní dá dostat přímo a podrobně sledovat, jakým způsobem se v podzemí chová.
Bílou vodu v Moravském krasu sytí propadání potoků, přitékají do ní ale i toky z okolního nekrasového podloží a puklinami ve vápenci ji zasakují srážky.
„Představte si zatopený ementálský sýr, do kterého nasypete ještě trochu písku, a tím proudí voda,“ naznačuje někdejší pracovník Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Bohuslav Koutecký.
Jako mladý nadšený speleolog patřil ke skupině, která v roce 1969 objevila Amatérskou jeskyni a spolu s ní nejdelší jeskynní systém v České republice.
OBRAZEM. Skála provrtaná jako ementál byla po staletí útočištěm obyvatel gruzínských hor
Číst článek
Jeho pozorování ilustruje smutný trend. „Když jsem tam byl před 50 lety, tak jezírka na všech galeriích přetékala. Teď jsem tam byl letos v dubnu a nebyla tam ani kapka. Do krajiny toho zasakuje méně, než se odpařuje. To je evidentní,“ říká.
I proto je podle Kouteckého o vodě proudící pod krápníky třeba sbírat informace. „Chceme sledovat, kudy teče jaké množství vody. Jak dlouho trvá, než sem po dešti doteče voda.“
Podobných instalací jako je ta pod Starou amatérskou jeskyní, mají moravští hydrologové v okolí okolo dvou desítek. Postupně by pro datový přenos chtěli upravit i další z nich.
