Mají včely rády řepku? ‚Ano, protože začátkem jara nic jiného v krajině není,‘ říká agrární analytik

V květnu způsobil postřik na řepce v Šenově u Ostravy úhyn tisíců včel. Agrární analytik Petr Havel k tomu říká, že jde v celkovém kontextu jen o mizivý počet. „Musíme se smířit s tím, že čas od času nějaká včela zahyne,“ uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Celkový počet včelstev v Česku se podle něj od roku 2007 více než zdvojnásobil, a to navzdory celkovému úbytku ostatního hmyzu.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řepka olejka

„Lidé i včely potřebují pestrou stravu. S řepkou je to stejné, jako kdybyste se od rána do večera cpal jenom chlebem," říká Petr Havel | Foto: Fotobanka Pixabay

Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že včely mají řepku rády. Na druhé straně je tu příklad včelařů v Šenově na Ostravsku, kterým měl postřik na řepce způsobit tisícové úhyny včel, což následně potvrdila i veterinární správa…
Babiš i spousta zemědělců říká, že řepka na jaře představuje pro včely velmi významnou potravu. Je to proto, že řepka kvete poměrně záhy – v době, kdy ještě většina planě rostoucích bylin nekvete. Včely něco jíst musí. Na druhou stranu jednostranná strava je špatná jak pro člověka, tak pro včely.

Petr Havel

Bývalý předseda Klubu zemědělských novinářů a publicistů ČR, agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí

To je stejné, jako kdybyste se od rána do večera cpal jenom chlebem. Lidé i včely potřebují pestrou stravu. Tu ale v naší krajině moc nemají, řepka je tedy aspoň něco. V tomto směru je řepka pozitivní. Jak říká Babiš, včely ji mají rády, protože ale nic jiného v krajině není. Když přijde brzké jaro, například jako letos, tak toho na loukách moc není. V tomhle směru je řepka dobrá.

A jaký vliv mají pesticidy, které zemědělci na řepku ve velkém používají?
Řepka se skutečně musí poměrně intenzivně ošetřovat. Tím pádem pro včely představuje jak potravu, tak riziko. Jak je vidět, tak to riziko ale není zase tak velké. Počet včelstev v České republice rok od roku stoupá.

Jsme druhou nejzavčelenější zemí na světě. Více včel na kilometr čtvereční už má jenom Řecko, čímž chci říci, že nějaké včely určitě mohou poté, co navštíví řepkové pole, uhynout, ale není to nijak fatální.

Za smrt tisíců včel v Šenově na Ostravsku může postřik na řepku, potvrdila veterinární správa

Číst článek

Záleží vždy na tom, kdy včela na řepku přiletí. Pakliže je to bezprostředně po postřiku, tak je riziko úhynu větší, protože je na rostlině v tu chvíli hodně chemie. Některé včely patrně uhynou. Většina ale ne, protože po chvíli se chemie z květů začne vypařovat, a když zaprší, tak se spláchne. Včely, které na řepkové pole přiletí bezprostředně po postřiku, tak mají smůlu.

Zemědělci a včelaři

Jak je to se vztahem včelařů a zemědělců? Zemědělec v šenovském případě měl podle České televize provést postřik v noci. Přestože měl povinnost informovat včelaře minimálně 48 hodin předem, neučinil tak...
Je o tom velká diskuse. Před dvěma lety se to dostalo dokonce do zákona, že zemědělci mají informovat místní včelaře o tom, že budou na řepkových polích používat chemii, aby na to byli připravení a třeba si úly zavřeli.

Bohužel se do zákona dostalo i to, že museli i včelaři nahlásit polohy svých úlů zemědělcům. Celá řada včelařů to totiž dělá tak, že má mobilní úly, takže je přiveze k řepkovému poli. Proti tomu se včelaři ohradili, takže se to z toho zákona vyřadilo.

Ďábel se skrývá v procesu: jak se z bruselského nápadu snížit emise staly české lány řepky

Číst článek

Zemědělec sice má ze zákona povinnost včelaře o tom, že bude stříkat, informovat. Na druhou stranu, když včelař svůj úl přemístí v nevhodnou chvíli, tak si za to trošku může sám.

Pak je tu ještě to, že někteří zemědělci o postřiku včelaře neinformují anebo jim napíšou, že budou stříkat třeba od března do července. Jakoby je informují, ale neřeknou jim nic a včelaři pak absolutně netuší, kdy na to pole vyjedou.

Pak je tady ještě další věc – zemědělec sice může říct termín, kdy na to pole pojede stříkat, jenže se mezitím změní počasí a on tam nepojede, protože by to nemělo smysl a bylo by to plýtvání finančními prostředky. Tím chci říct, že to v přírodě jako vždycky není nic jednoznačného a musíme se smířit s tím, že čas od času nějaká včela zahyne.

Úhyn včel v Šenově tak skutečně mohlo způsobit to, že včelařům nedali zemědělci včas vědět, kdy budou pole stříkat?
Já sice nevím, jak to bylo v tom konkrétním případě, v televizi včelař prostě ukazoval mrtvé včely. Jelikož je ale Česká republika zemí poměrně dost prolhaných lidí, tak si dovedu představit, že včelař mohl udělat chybu a svést to na zemědělce. Mohlo to být ale i obráceně, nevím. Občas k těmto úhynům může docházet, ale nejsou obecně tak rozsáhlé, aby se zásadně podílely na stavu včelstev.

Je řepka ‚výmysl Bruselu‘, jak tvrdí Andrej Babiš? Ne tak docela, můžeme si za ni sami

Číst článek

Takže lepší komunikace mezi včelaři a zemědělci by těmto situacím pomohla předcházet?
Samozřejmě, všechno je o komunikaci. Zemědělec na to buď nemá čas, nebo na to kašle a odnese to včelař. I on by se ale měl zajímat a třeba se zeptat: „Hele Pepo, kdy budeš stříkat?“ Ten ale zase jen pasivně čeká a pak brečí nad mrtvými včelami. Vždycky všechny problémy, jakékoliv, se dají řešit komunikací. V dnešní době e-mailů a esemesek je možná i docela rychlá operativní reakce. Musejí ale chtít obě strany, a to se vždy nestává.

Hmyzu ubývá, včel přibývá

Říkal jste, že stavy včelstev dlouhodobě rostou, co za tím hledat? V mediálním prostoru převažuje informace, že hmyzu ubývá…
Ano, ale to je třeba odlišit. Hmyzu celkově ubývá, ale včelstev přibývá. Když se řekne, že hmyzu ubývá, tak se kvůli odtrženosti celé společnosti od přírody automaticky hned myslí včely, ale to je potřeba odlišit. Včel přibývá, od roku 2007 do současnosti se počet včelstev zvyšuje. V porovnání s rokem 2007 jsme v Česku na více než dvojnásobku včelstev – tuším, že je to asi 781 tisíc včelstev.

To je oficiální údaj? Z jakého je to zdroje?
Česká televize bohužel uvedla, že je jich 541 tisíc. Vůbec nevím, kde to vzali, protože je to číslo z roku 2010. Kdo o tom něco ví, tak zavolá do Hradišťka pod Medníkem, kde je ústav, který monitoruje stavy nejen včelstev, ale i hospodářských zvířat (Českomoravská společnost chovatelůpozn. red.). To je skutečně jediný správný zdroj, odkud údaje přebírá i Český statistický úřad.

Přimíchávat biosložku do benzinu chce vláda i nadále. Podle Tomana by změna řepku stejně neomezila

Číst článek

Čím to vůbec je, že stavy včelstev rostou? Je to díky přírodě nebo i trendem posledních let, kdy si lidé pořizují třeba dva tři úly na svou vlastní zahradu?
Je to tím druhým.

Takže lidé pomáhají tomu, že včel v Česku přibývá…
Dá se to tak říct. Jsou na to dotace, které dávají i různé municipality, přispívají na to kraje i města, což je ale paradox, protože jim pak posekají trávník a včely tam nemají co jíst. I ve městech na střechách se vytvářejí úly a tohle potom vede k navyšování počtu včelstev. 

Část z nich navíc obvykle uhyne v nějaké tuhé zimě, jenže takovou jsme tu už dávno neměli. Je to kombinací lepších klimatických podmínek a navíc je tu větší zájem hobby včelařů, kteří si včelstva pořizují, i různých podniků, kteří to zase dělají mnohdy kvůli image. Nejsem si tak úplně jistý, že mají tak rádi přírodu, ale působí to hezky, když mají na střeše několik úlů.

Jak je to s ostatním hmyzem, kterému postřiky na řepce a dalších rostlinách škodí? Například motýli, které zmínil premiér Babiš…
Hmyzu obecně ubývá prostě proto, že nemáme dostatečně pestrou krajinu. Příčiny, které jsem vyjmenoval, platí pro ostatní hmyz stejně jako pro včely. Na polích je málo druhů plodin, louky sečeme v nevhodnou chvíli, trávníky ve městech sečeme tak, jako by tam vůbec nebyly… Tohle vše na hmyz působí. Zatímco včely přece jen někdo cíleně množí nebo si pořizuje, ostatní hmyz nikdo nemnoží. 

Motýly, nebo motýle – abych použil Babišův termín – nikdo nikde nemnoží. Ti si musí poradit sami. Na jakoukoliv chemii, nejenom pesticidy, je hmyz daleko citlivější než člověk. To, co člověk normálně dýchá a maximálně se v něm kumuluje, tak hmyz zabije třeba okamžitě.

Jak je to s postřiky na řepku a jiné plodiny na českých polích obecně? Čeští zemědělci odnedávna musí omezovat používání glyfosátu…
Česká republika od letošního roku jako jedna z mála zemí Evropské unie zakázala použití glyfosátu k preventivním účelům. Zemědělci ho mohou použít, ale v menší míře než doteď. Snahy o regulaci látek, které se v Česku na pole aplikují, tady je.

Méně emisí i pesticidů. Německo chystá zákon na ochranu hmyzu

Číst článek

Podle dat Eurostatu je spotřeba pesticidů v České republice jedna z nejnižších v Evropské unii. Spotřeba chemických látek v zemědělství by se samozřejmě i dál dala snižovat, ale není tak strašlivá jako v jiných zemích, kde si intenzivní zemědělská pozice vyžaduje větší intenzifikační metody, což je mimo jiné ošetřování plodin chemickými látkami.

Také hmyz samozřejmě umírá i jinde, a když někde umírá míň, tak je to dané pestrostí krajiny. My ji pestrou nemáme vůbec. Snad po USA nebo Austrálii máme největší pole na světě, každopádně ale největší v Evropské unii. Když máte monokulturu na víc než stovce hektarů, tak tam hmyz najde jen tu jednu rostlinu.

Nový nepřítel kukuřice?

Vy jste na svém blogu napsal, že řepka není nebezpečím pro půdu, ale spíše pro podzemní vody. Jak je to například ve srovnání s kukuřicí, která je také postřikována, a jaké to má důsledky na půdu a vodu?
Nebezpečí pro vodu z hlediska řepky je proto, že se na ni aplikuje poměrně značné množství chemie, a protože naše krajina neudrží dostatek vody, tak když přijde déšť – a nemusí být ani přívalový – tak se to s vodou spláchne z polí do vodních toků či rybníků.

Sucho snížilo výnosy obilovin na Hané, zřejmě ovlivní i sklizeň kukuřice

Číst článek

Nesplachují se tam jen pesticidy, ale i fosfor, který je pro sinice něco jako řízek pro lidi. Když je na poli hodně fosforu a rostliny ho nevyužijí a déšť ho spláchne do toků, tak se nám namnoží sinice a nemůžeme se koupat.

Kukuřice je jiný případ. Ne že by se chemicky neošetřovala, ale je to širokořádková plodina. Mezi jednotlivými řádky jsou velké mezery, kudy krásně teče voda, navíc když je to ještě na mírně svažitém terénu, kde dostane dynamiku, sílu, rychlost a odnese vrchní důležitou svrchní část půdy. Kukuřice je plodina erozní, takže půdu ničí nebo se podílí na tom, že je jí na polích míň a míň, zatímco řepka půdu spíše drží, protože má hluboké kořeny.

Dá se pěstovat kukuřice i jinak?
Dá se pěstovat tak, aby erozi nezpůsobovala. Je to ale nákladnější, pracnější, je potřeba se tomu více věnovat, musíte mezi kukuřičné porosty zasadit jinou plodinu, která půdu pokryje a vytvoří kapiláry do půdy, čímž se voda lépe zadrží. Žádná rostlina nemusí být pro půdu špatná, je to o způsobu hospodaření a o rozsáhlosti polí. Když je monokultura, je to vždy špatně – pro vodu, půdu, hmyz. Pro nás to platí o to víc, protože jsme si v 50. letech v rámci kolektivizace po vzoru SSSR rozorali meze.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme