Prestižní grant letos získalo pět mladých českých vědců. Jde o nejlepší výsledek za 10 let

Celkem pět mladých českých vědců letos získalo prestižní evropský grant ERC, který každoročně uděluje Evropská výzkumná rada. Jedná se o nejlepší výsledek pro Česko od roku 2008. Radiožurnál mluvil s jedním z oceněných vědců, pětatřicetiletým biologem, který se věnuje výzkumu chronické lymfatické leukémie.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marek Mráz, jeden z oceněných vědců prestižním evropským grantem ERC (fotka dostupná z Digitální knihovny fotografií Masarykovy univerzity)

Marek Mráz, jeden z oceněných vědců prestižním evropským grantem ERC (fotka dostupná z Digitální knihovny fotografií Masarykovy univerzity) | Foto: Ema Wiesnerová | Zdroj: Masarykova univerzita | CC BY 3.0 CZ,©

Oním vědcem, biologem a lékařem je Marek Mráz, který působí v brněnském vědeckém centru Ceitec.

„Věnuji se studiu choroby, která se jmenuje chronická lymfatická leukémie. Je to choroba, která vzniká transformací b-lymfocytů, což jsou buňky, které vás za normálních okolností mají chránit proti infekci tím, že produkují protilátky. Někdy se stane, že z nich vznikne nádor,“ popisuje pro Radiožurnál svůj výzkum pětatřicetiletý.

Přes 52 milionů. Matematik z Karlovy univerzity získal prestižní grant Evropské výzkumné rady

Číst článek

Mráz získal pětiletý grant ve výši 1,5 milionu eur, tedy zhruba 39 milionů korun. „Zabýváme se tedy tím, jak dojde k tomu, že ty buňky se změní v nádorové a potom, jak by se to dalo využít pro terapii pacientů,“ přibližuje možné využití výzkumu.

Mladý vědec úzce spolupracuje s Fakultní nemocnicí Brno a zkoumá třeba vzorky přímo od nemocných pacientů. Jeho výzkum by mohl zlepšit i léčbu leukémie. „Právě poměrně detailní pochopení toho, jak dochází k transformaci buněk z normálních na nádorové, nám napovídá, na co máme v těch buňkách terapeuticky cílit,“ doplňuje vědec.

Přes tři tisíce žádostí

O finanční podporu žádalo v letošním roce přes 3000 vědců z celé Evropy, uspělo pouze 403 z nich. Výběrové řízení se skládá také z pohovoru před komisí, při kterém si musí vědci a vědkyně obhájit svůj výzkum.

„Překvapilo mě, jak dobře byla komise připravena. Samozřejmě měli podklady od oponentů projektu, kteří ho četli. Měli připravené velmi sofistikované otázky a snažili se je pokládat tím nejsofistikovanějším způsobem tak, aby viděli, jestli se člověk v tématu plně orientuje a má projekt dobře promyšlený,“ popisuje Mráz.

Cenu předsedy Rady pro výzkum dostal Jaroslav Petr. ‚Věda píše úžasné příběhy,‘ tvrdí profesor

Číst článek

K nejlepšímu výsledku za posledních deset let přispěl podle fyzika Tomáše Jungwirtha i nový koordinátor pro tyto granty, který funguje při Univerzitě Karlově a Technologické agentuře ČR.

„Tato cílená pomoc je už na velice dobré úrovni. Není to jenom pomoc ve smyslu nějaké technické stránky přípravy toho projektu, ale skutečně odborné stránky a prezentace před panelem. Většina lidí, co grant dostala, tak školením prošla,“ říká Jungwirth, který je také jedním z členů Evropské výzkumné rady.

Mezi oceněnými je také bioložka Kateřina Sam, která se věnuje potravním vazbám mezi hmyzem a ptáky, astrofyzik Ondřej Pejcha a biolog Matyáš Fendrych nebo Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme