Lepší péče o lidi s nemocnými ledvinami se dialyzačním centrům vyplatí. Pojišťovny zavedly bonusy

Za kvalitnější péči víc peněz. Tak se snaží od začátku roku motivovat zdravotní pojišťovny dialyzační střediska, která se starají o pacienty se selháním ledvin. Bonusy dostávají třeba za to, že se jim podaří udržet pacienty v dobrém stavu a víc jich taky umístí na čekací listinu k transplantaci. Zdravotní pojišťovny očekávají, že se tím i zvýší počet lidí, kteří se dočkají nové ledviny a budou moct vést normální život.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena k dialýze potřebuje 15 druhů zdravotnického materiálu jako jsou injekční stříkačky, infuzní sety a dialyzační tekutina. Ilustrační foto

Příprava na dialýzu (ilustrační foto) | Foto: George Frey | Zdroj: Reuters

Na dialýzu už roky dochází i důchodkyně Marie. „Je to vlastně pro mě 8 let zachráněného života. Začaly mi otékat nohy a začalo mi být nevolno. Zjistili mi taky při prohlídce na diabetu, že je tam vysoké stadium a že dialýzu budu potřebovat,“ uvedla seniorka pro Radiožurnál.

Při léčbě, která nahrazuje funkci ledvin, se pomocí přístrojů čistí krev. Podobně jako paní Marie na ni musí chodit zhruba třikrát týdně dalších víc než 11 tisíc pacientů. Jen asi 10 procent z nich je ale zároveň i na čekací listině k transplantaci ledviny.

To by se ale mělo změnit. „Cílem je zařadit co nejvíc klientů na transplantační listinu. V současné době bychom chtěli zvýšit počet klientů řazených na transplantační listinu minimálně o 30 procent,“ říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Za kvalitnější péči víc peněz. Tak se snaží od začátku roku motivovat zdravotní pojišťovny dialyzační střediska, která se starají o pacienty se selháním ledvin. Téma Janetty Roubkové

Přispět k tomu má právě nový program, kterým chtějí zdravotní pojišťovny měřit kvalitu dialyzačních center. Peníze navíc dostanou ta, která splní dané podmínky.

„Je tam určité navýšení za to, že hlásíte data do registru. My data zpracujeme z hlediska splnění určitých kvalitativních parametrů. To je dramatický krok dopředu od toho, že se jen kontroluje, jestli někdo nepřekročí náklady na léčbu, k tomu, že se snažíme, aby léčba byla kvalitní,“ vysvětluje předseda České nefrologické společnosti Vladimír Tesař.

V tomhle ohledu už má program první výsledky. Zatímco ještě v únoru hlášení o průběhu léčby pacientů pravidelně posílaly zhruba dvě třetiny středisek, teď už se jich do systému zapojilo víc než 90 procent. Kromě toho ale centra musí taky doporučovat víc pacientů k transplantaci.

„Zhruba sedm procent dialyzovaných pacientů by mělo být průběžně indikováno k transplantační léčbě. Máme zájem odstranit všechny bariéry, aby tento proces fungoval. To znamená, že navyšujeme limity pro transplantační pracoviště, aby nebyla nějak finančně omezována,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Čekací listina

Jak přesně širší seznam čekajících pacientů určuje celkovou kvalitu dialyzační péče? „Čím více je lidí, které můžeme zařadit na čekací listinu na transplantaci ledviny, to znamená, že je tam lepší kvalita péče, že pacienti jsou v lepším stavu. Protože na čekací listinu se nezařazují pouze pacienti, kteří mají nějaké komplikace, kteří nejsou v dobrém zdravotním stavu,“ popisuje nefrolog Petr Táborský.

Až o polovinu by tak mohl stoupnout počet transplantací ledvin, kterých se teď v Česku udělá kolem 500 ročně. Jenže k tomu by bylo potřeba, aby přibylo i dárců, a to je něco, co se dlouhodobě nedaří.

Zdravotní pojišťovny vytvořily přebytek 14,5 miliardy korun. Navýšily stavy svých účtů téměř o 50 procent

Číst článek

„Přes veškerou osvětu a snahu transplantačních center a naší snahu informovat pacienty o tomto, se počet těch živých dárců příliš nezvyšuje. Dlouhodobě se počet transplantací z živých dárců pohybuje kolem 10 procent všech transplantací a nijak dramaticky se to nemění,“ pokračuje Táborský.

Život pacienta po transplantaci je přitom nejenom kvalitnější, ale i delší, a to i víc než dvojnásobně, ve srovnání s tím, kdo zůstane na dialýze. A pro pojišťovny taky levnější. „Náklady na jednoho pacienta za rok se blíží někam ke tři čtvrtě milionu korun, protože ta procedura je drahá a musíme si uvědomit, že pacient má 150 dialýz za rok,“ dodává Petr Táborský. 

Za jednoho pacienta může kvalitní dialyzační středisko dostat až 30 tisíc korun ročně navíc. Průměrné zařízení s 60 pacienty tak dosáhne na necelé dva miliony korun. Peníze pak může použít třeba na nové vybavení. Podobně pojišťovny odměňují i praktické lékaře, kteří mají delší ordinační dobu, starají se o chronické pacienty a dál se vzdělávají.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme