Lokální epidemie spalniček v Praze pokračuje, jen během ledna onemocnělo 35 lidí

Spalničkami v Praze letos v lednu onemocnělo 35 lidí, dvanáct pak za poslední týden. Pokračuje loni vyhlášená lokální epidemie, za celý rok bylo 103 případů. Na webu o tom informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Nemoc je velmi nakažlivá a přenáší se vzduchem, nakažení jsou proto povinně dva týdny v karanténě v nemocnici. Jedním z letošních důsledků je i zavření sněmovní restaurace.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spalničky

Nemocný je infekční den před objevením prvních potíží až čtyři dny po objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s ním setkali. | Foto: Dave Haygarth | Zdroj: Flickr | CC BY 2.0,©

Podobně jako v Praze se v Česku objevují další lokální epidemie. Například v Moravskoslezském kraji je letos za leden už více případů než loni za celý rok.

Loni evidovali hygienici šest případů, letos jich bylo deset. V minulých letech byly epidemie také v Ústeckém kraji.

V Moravskoslezském kraji hrozí spalničková epidemie. Hygienici kvůli tomu jednali se zástupci nemocnic

Číst článek

Účinnou prevencí před nakažením je očkování. V Česku se povinně očkují děti od roku 1969, nejprve se ale podávala pouze jedna očkovací dávka, která dnes podle hygieniků již ochranu nezaručuje.

Po prodělání spalniček v dětství, kdy má nemoc mírnější průběh, vzniká dlouhodobá imunita. Imunita získaná očkováním ale může v čase zeslábnout.

„U osob ve věku 30 až 50 let nelze v plném rozsahu ochranu navozenou očkováním odhadnout, je třeba, aby bylo provedeno vyšetření protilátek,“ uvedli hygienici.

Cirkulaci nemoci podle nich umožnil pokles podílu očkovaných lidí v populaci pod 95 procent. Někteří rodiče odmítají své děti nechat očkovat nebo vakcínu odsouvají do staršího věku, což podle odborníků situaci zhoršuje.

Nejhorší situace na Ukrajině

U neočkovaných může nemoc skončit i smrtí, zkomplikovat může zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. Neexistuje na ni lék, lékaři dokážou pouze mírnit projevy onemocnění, jako je horečka či vyrážka.

Spalničky ve sněmovní restauraci. ‚Nechte si zjistit protilátky,‘ doporučili poslancům hygienici

Číst článek

Nemocný je infekční den před objevením prvních potíží až čtyři dny po objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s ním setkali.

Nejprve se spalničky projeví horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na vnitřní straně tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

V Evropské unii se spalničky vyskytovaly v roce 2018 ve 20 státech, nejvíce zasáhly Rumunsko, kde bylo téměř 5400 případů, dále ve Francii, Itálii a Řecku. Jednou z nejvíce postižených zemí na evropském kontinentu je Ukrajina, která v roce 2018 hlásila 54 tisíc případů onemocnění a 16 úmrtí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme