Z první volby nový prezident nevzešel

První volba nového prezidenta nepřinesla odpověď na otázku, kdo se stane nástupcem Václava Havla na Pražském hradě. Žádný ze čtyř navržených kandidátů totiž nezískal dostatečnou podporu poslanců a senátorů, a bude třeba uspořádat volbu novou. Ve třetím kole se rozhodovalo mezi favoritem ODS Václavem Klausem a kandidátem lidovců a unionistů Petrem Pithartem, zákonodárci ale nedali ani jednomu potřebný počet hlasů ke zvolení. Kromě nich se o post hlavy státu neúspěšně ucházeli ještě Jaroslav Bureš, kterého do boje vyslali sociální demokraté, a Miroslav Kříženecký za komunisty.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

P. Pithart a V. Klaus

P. Pithart a V. Klaus | Foto: Jan Rosenauer

Pro vítězství ve třetím kole musel kandidát získat většinu hlasů odevzdaných v obou parlamentních komorách, tedy 141. To se ale Klausovi ani Pithartovi nepodařilo. Kandidáta ODS podpořilo dohromady 113 zákonodárců, z toho 80 poslanců a 33 senátoři. Pro favorita lidovců a unionistů celkem hlasovalo 84 zákonodárců - 44 poslanců a 40 senátorů. Znamená to, že bude muset být zorganizovaná druhá volba hlavy státu. O jejím termínu zatím nebylo rozhodnuto.

Václav Klaus byl s průběhem volebního maratónu celkem spokojen. "Považuji to za dobrý závdavek do dalších klání." Zklamání naopak neskrýval Petr Pithart. "To je docela anomálie, že vládní koalice nemá společného kandidáta; třeba se to podruhé podaří. To je problém sociální demokracie, a mě se na to neptejte."

Na nezdaru volby se velkou měrou podepsala právě nejednota zákonodárců sociální demokracie. Mnozí z nich totiž v prvním kole nevolili kandidáta ČSSD Bureše, v dalších kolech pak nepodpořili ani Pitharta, ani Klause. Tím otevřeli cestu pro druhou volbu, do níž s největší pravděpodobností nastoupí i Miloš Zeman. Stejným způsobem se ve druhém a třetím kole zachovali i zákonodárci za KSČM. Uvidíme příště, říká k tomu předseda strany Miroslav Grebeníček.

Šéf ČSSD a premiér Vladimír Špidla si ale nemyslí, že by jeho strana selhala. "Nejsem si jist, že by sociální demokracie byla povinna volit kteréhokoli z kandidátů ostatních stran."

Všechny parlamentní strany teď horečně začínají jednat o tom, jak postupovat dál. Jasno má Občanská demokratická strana. Václav Klaus totiž bezprostředně po vyhlášení výsledku třetího kola oznámil, že pokud bude navržen, je připraven se zúčastnit i další volby. Tam se pravděpodobně potká s expremiérem Milošem Zemanem, kterého podle všeho budou do druhé volby nominovat sociální demokraté. Nejsilnější vládní strana se chce definitivně rozhodnout v sobotu, kdy se sejde její Ústřední výkonný výbor.

Václav Klaus ve všech třech kolech dnešní první volby posbíral nejvíce hlasů. Ve druhém kole to bylo 77 hlasů od poslanců a 32 od senátorů. Petr Pithart tehdy měl ve sněmovně 46 hlasů, v horní parlamentní komoře 43. Celkem 83 zákonodárci v tomto kole nevolili nikoho.

Asi dvě hodiny pak měly parlamentní kluby čas na poradu o tom, zda třetí kolo volby hlavy státu proběhne ještě dnes, nebo v příštích dnech. Především ČSSD byla z dosavadního průběhu volby rozčarovaná. Nejenže propadl její kandidát Jaroslav Bureš, ale Václav Klaus navíc získal v prvním kole 92 hlasy poslanců, a to sociální demokraté nečekali. Druhé kolo zase zklamalo lidovce a unionisty, kteří od ČSSD čekali větší podporu pro svého kandidáta Petra Pitharta.

Už první kolo volby ukázalo, že sněmovna preferuje Václava Klause - obdržel tam 92 hlasů. Kandidát KSČM Miroslav Kříženecký dostal 44 hlasů, kandidát ČSSD Jaroslav Bureš 39 hlasů a Pithart 20. V Senátu zvítězil Pithart s 35 hlasy, Klaus získal 31 hlas, Bureš devět hlasů a Kříženecký dva hlasy.

Výsledky znamenají, že Klause volili zejména ve sněmovně i zástupci jiných stran, pravděpodobně sociální demokraté a unionisté. ČSSD má v dolní komoře 70 poslanců, ale Bureš dostal jen 39 hlasů. Pithart zase dostal ve sněmovně jen 20 hlasů, ačkoli KDU-ČSL má 21 a US-DEU deset poslanců.

V Senátu Pitharta podpořili podle všeho především lidovci, unionisté a členové klubu Nezávislí, jichž je celkem 36. ČSSD má v Senátu 11 křesel, Bureš ovšem dostal jen devět hlasů. Klause podpořilo nejen 26 senátorů ODS, ale zřejmě i šéf televize Nova Vladimír Železný a čtyři zástupci jiných stran.

Společná "volební" schůze Poslanecké sněmovny a Senátu začala ve Španělském sále Pražského hradu v 10 hodin dopoledne. V jejím úvodu přivítal poslance a senátory prezident Václav Havel. Vyjádřil víru ve věcný a důstojný průběh volby a v to, že se parlamentu podaří zvolit jeho nástupce už v první volbě. Věří také, že ten, koho poslanci a senátoři zvolí, bude dobrou hlavou státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Projev Václava Havla

Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek pak Václavu Havlovi poděkoval, především za prestiž, kterou našemu státu ve světě dal. Na závěr sklidil Václav Havel dlouhý potlesk Španělského sálu. Dalšího dnešního programu přímo ve Španělském sále se ale neúčastní. Podle mluvčího Ladislava Špačka se ve své pracovně věnuje běžné agendě a volbu sleduje prostřednictvím monitoru.

Poslanci a senátoři v úvodu své společné schůze rozhodli o tom, že všichni čtyři prezidentští kandidáti budou moci před oběma komorami parlamentu vystoupit. Poslední šanci získat hlas pro své zvolení tak postupně dostali předseda Senátu Petr Pithart, advokát a někdejší vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký, bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš a nakonec poslanec a bývalý předseda ODS Václav Klaus. Pořadí určil los.

Petr Pithart mluvil nejen o nutnosti ekonomických úspěchů, ale i o dodržování práva z zemi. Oboje podle něj musí být v rovnováze. "Nevládne-li však právo nad lidmi, nýbrž někteří lidé nad právem, anebo je-li právo z těch či oněch důvodů nedostupné, stát selhává jako stát, stává se nevěrohodným, pohrdaným," soudí Pithart. Dotkl se také čtvrtečního rozhodování parlamentu o účasti českých vojenských chemiků operaci v Perském zálivu. Uvedl, že bez mandátu OSN by měli být čeští vojáci v boji proti Iráku pouze v případě, že by v oblasti byly použity zbraně hromadného ničení.

Hlavním tématem projevu Miroslava Kříženeckého byla kritika sociálních podmínek života v zemi. Uvedl, že v posledních letech mezi veřejností vzrostl strach existenční a ekonomický. Kříženecký hovořil také o tom, jak by si Hrad a jeho osazenstvo představoval. "Nemůže to již nikdy být spolek pro vzájemné obdivování, ale místo, kde bude vládnout výkon a profesionalita, kam budou ti, kteří něco umí, bez jakékoliv předběžné selekce rádi přicházet a kam se budou s důvěrou vracet," řekl. Současné pravomoci pokládá za dostatečné a podle jeho slov jde jen o to, aby byly využívány ve prospěch lidí a s citem pro jejich skutečné zájmy a skutečné potřeby.

Jaroslav Bureš v projevu nabídl své zkušenosti z funkcí soudce a ministra spravedlnosti. Zdůraznil především právo a roli prezidenta při jeho dodržování. "Je to nestrannost a schopnost ve spravedlivém procesu nalézat správná rozhodnutí," uvedl Bureš. Zákonodárce vyzval, aby zvážili při své volbě, jakou váhu přikládají moci soudní, autoritě práva a právnímu státu.

Václav Klaus se vyjadřoval mimo jiné ke vstupu naší země do Evropské unie. Podle něj nemá vstup do EU alternativu. "Ať máme názory na vyjednané podmínky našeho členství a na celkové přínosy evropského integrování jakkoliv rozdílené, a ať se na stav a směřování Evropské unie díváme s tou či onou mírou realismu, ukončení našich vyjednávání a pozvánka ke vstupu jsou důležitým signálem," prohlásil Klaus. Soudí, že pro výsledky referenda by bylo lepší, aby v situaci, kdy je levicový parlament a levicová vláda, byl zvolen prezidentem kandidát pravice.

Následná rozprava poslanců byla nečekaně krátká a příliš mnoho o šancích kandidátů nenapověděla. Všichni vystupující hájili své kandidáty a projevy omezili pouze na kritiku kandidátů ostatních.

Před polednem pak poslanci a senátoři podle očekávání rozhodli, že volba prezidenta republiky bude tajná. Tajnou volbu podpořilo při hlasování 194 poslanců ze 197 hlasujících, proti byli tři. V Senátu hlasovalo pro tajnou volbu 77 z 80 členů horní komory, proti byli tři. První kolo voleb začalo po poledni.

Nový prezident nahradí Václava Havla, který na Hradě končí 2. února. Pokud se do té doby nepodaří zvolit prezidenta rozdělí si pravomoci hlavy státu premiér Vladimír Špidla a předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Špidla by tak například velel ozbrojeným silám a šéf sněmovny by mohl jmenovat a odvolávat premiéra a ministry.

Marek Janáč, Petr Doležel, Milada Richterová, Jakub Železný, Eva Hůlková, Marika Táborská, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme