Trump ve Varšavě podpoří polský projekt Trojmoří. Podivná iniciativa, zní z Prahy
Trojmoří, polsko-chorvatská inciativa východoevropské spolupráce, o které se v Česku příliš mnoho neví. Polsko o celku mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem snilo už v letech 1918-39 a vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) s projektem užší spolupráce dvanácti států střední a východní Evropy nedávno přišla znovu. Přinášíme odpovědi na to, co to vlastně Trojmoří je a jak se k němu staví Česká republika.
Na summit inciativy Trojmoří se do Varšavy sjedou zástupci 12 středoevropských a východoevropských států, schůzce bude předsedat polský prezident Andrzej Duda.
Slovensko ve Varšavě bude zastupovat prezident Andrej Kiska, Maďarsko posílá prezidenta Jánose Adéra. Podle zdrojů z českého ministerstva zahraničí se původně počítalo i s účastí prezidenta Miloše Zemana.
Trojmoří
Inciativa polského prezidenta Dudy zahrnuje 12 států střední a východní Evropy: Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rakousko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Chorvatsko.
Místo něj ale do Varšavy pojede předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček z ČSSD. Zemanův mluvčí serveru iROZHLAS.cz napsal, že prezident bude tou dobou na dovolené.
„Už před drahným časem jsem veřejně uvedl, že pan prezident má na počátku července dlouhodobě plánovanou dovolenou. Proto jsme od počátku s účastí ve Varšavě nepočítali," napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí Jiří Ovčáček.
Od Piłsudského k Dudovi
Země střední Evropy byly vždycky uvězněny mezi dvěma velkými mocnostmi – Německem na západě a Ruskem na východě. Předurčena jim byla role vazalů a satelitů. Pomoci by jim mohlo sjednocení pod silným vedením.
Zhruba taková je myšlenka meziválečného projektu Mezimoří. Dominantní roli by podle polských politiků mělo hrát Polsko, jakožto největší a nejlidnatější země.
Mezimoří, nápad politika Józefa Piłsudského, se oživil s příchodem strany Právo a spravedlnost (PiS) k moci v roce 2015. Prezident Andrzej Duda po nástupu do funkce v létě téhož roku řekl, že přemýšlí o vytvoření partnerského bloku začínajícího u Baltského moře a končícího Černým mořem a Jadranem.
„Je to model, který bychom chtěli vytvořit: silné Polsko v regionu a silný region v celém prostoru střední, východní i jižní Evropy," řekl v září 2016 šéf Dudovy prezidentské kanceláře Krzysztof Szczerski. Tomu Duda přizpůsobil i své první zahraniční cesty: zamířil do Estonska či Rumunska.
Kaczyńského strana svolává Trumpovi spolehlivé vítače. Nechce žádné 'mávání ústavou‘
Číst článek
Nápad Trojmoří se objevil i v programovém prohlášení ministra zahraničí Witolda Waszczykowského v roce 2016 a ve vyjádření jeho ministerstva, podle kterého by bylo Polsko jako regionální lídr důležitějším hráčem v Evropské unii.
„Podivná iniciativa"
Polský opoziční deník Gazeta Wyborcza v červnu citoval českého diplomata, podle něhož je pro Čechy idea Trojmoří neakceptovatelná. „To je mocnářský nápad Piłsudského z 20. století. Praha se k iniciativě Varšavy nepřipojí, má jít o koalici proti Němcům a Francii," uvádí Wyborcza.
Praha má podle vyjádření ministerstva zahraničí k zaměření a obsahu Trojmoří řadu otázek. Češi nechtějí, aby měla inciativa politický charakter a poškodila spolupráci uvnitř Evropské unie.
„Máme zájem na udržení stávající spolupráce v rámci V4 a prohlubování našich vazeb s Německem. Projekty mající ambici jít opačným směrem jsou pro naši vizi střední Evropy nežádoucí," napsalo serveru iROZHLAS.cz ministerstvo.
„Česká diplomacie je rozhodně proti jakémukoliv dělení Evropy a Evropské unie; jejím dlouhodobým cílem je naopak pomáhat všechny dělící čáry a předsudky překonávat.“
Tomáš Kafka (Ministerstvo zahraničních věcí)
Pokud by se v očích Čechů Trojmoří „vymknulo" a posunulo od ekonomického projektu k politickému „vzdoru a vnitřní opozici" uvnitř EU, Česko by se k celému projektu stavělo rezervovaně.
Neoficiálně dokonce česká diplomacie mluví o Trojmoří jako o „podivné iniciativě".
„Česká diplomacie je rozhodně proti jakémukoliv dělení Evropy a Evropské unie; jejím dlouhodobým cílem je naopak pomáhat všechny dělící čáry a předsudky překonávat," doplnil pak Tomáš Kafka z evropské sekce ministerstva.
Historické důvody české nevole?
V meziválečném období rozhodně nebyly vztahy Československa a Polska ideální. Poznamenala je válka o Těšínsko a spory o Oravu a Spiš. Československá diplomacie o silnou roli Polska v regionu nestála a Piłsudského „asanační režim" své antipatie k Československu neskrýval.
Ke zhoršení vztahů navíc došlo po nástupu polského ministra zahraničních věcí Józefa Becka a po podpisu polsko-německého paktu o neútočení z 26. ledna 1934.
Podle Vratislava Doubka, profesora z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vyrostla polská dominance po první světové válce z vojenského střetu s Ukrajinou, respektive sovětským Ruskem.
„Posilování polské role okamžitě vyvolalo vyvažující protitlaky proti přílišné dominanci Polska v regionu, například diskuse okolo jeho role a pozice vůči Malé dohodě, kterou chtělo vést Československo," vysvětlil Doubek pro server iROZHLAS.cz
Na historické pozadí polského projektu poukázal i Tomáš Kafka z českého ministerstva zahraničí: „Česká diplomacie sleduje bedlivě řadu iniciativ, kterými se od posledních voleb v roce 2015 snaží polská strana zapojit do dění v Evropské unii i mimo ni. Některé tyto aktivity se kříží na regionální a makroregionální úrovni s aktivitami již existujícími, jiné vzbuzují asociace spíše historické."
„Jsem proti uvažování v symbolech. Rozdělení sil je úplně jiné než v meziválečném období.“
Rafał Matyja (polský politolog)
Podle Vratislava Doubka si Polsko i v době po druhé světové válce udrželo svoje sebevědomí a ofenzivní a až misionářský postoj k řešení regionálních otázek.
„Česká (a slovenská) politika nikoli, přijala pozici satelitu a ta jí zůstala i dnes, její jednání na mezinárodním poli je spíše negativní a reflexivní, vymezuje se vůči svým skutečným i domnělým rivalům, v tomto ohledu jsou její aktivity až následné, odvozené," myslí si profesor Doubek.
'Obránci polské demokracie' se nevzdávají. Premiérce pod okny protestují už 450 dní
Číst článek
Trojmoří má podle polského politologa Rafała Matyji s Piłsudského Mezimořím společné jen velmi málo. „Jsem proti uvažování v symbolech. Rozdělení sil je úplně jiné než v meziválečném období. Myslím, si, že polská politika a politika všech států v regionu by měla mít na paměti lekci druhé světové války a sovětskou dominanci."
"S ohledem na tyto zkušenosti stojí za to mít společnou politiku obrany nezávislosti Ukrajiny a přidat se k tvrdé politice Západu proti Putinovi," napsal serveru iROZHLAS.cz Matyja, který působí v polském Novém Sączu.
Ekonomika nebo politika?
Polská meziválečná snaha o projekt malých států pod taktovkou Polska úspěšná nebyla. Současná snaha o Trojmoří oficiálně sází hlavně na hospodářskou spolupráci. Už v srpnu 2016 se na summitu v chorvatském Dubrovniku setkali zástupci 13 států, nebyl mezi nimi ale ani český prezident, ani premiér.
„Území mezi Jaderským, Baltským a Černým mořem je mízou Evropy“
Kolinda Grabarová Kitarovićová (prezidentka Chorvatska)
Prezident Duda projekt Trojmoří představuje jako společnou iniciativu Polska a Chorvatska. S chorvatskou prezidentkou se v Záhřebu setkal letos 12. června.
„To není naše ambice, abychom jen uspokojili vlastní trh a zabezpečili sebe. Chceme být také zárukou bezpečnosti pro naše partnery ve střední Evropě," řekl v Záhřebu na setkání s podnikateli.
Chorvatská prezidentka Grabarová Kitarovićová, která myšlenku Trojmoří podporuje, prohlásila, že „území mezi Jaderským, Baltským a Černým mořem je mízou Evropy".
Polský prezident za hlavní považuje vytvoření osy mezi severem a jihem Evropy. Vývoj projektu zajímá také Čínu, která dlouhodobě usiluje o rozvoj projektu Nové hedvábné stezky do Evropy.
Kromě hospodářské spolupráce může mít ale Trojmoří i své čistě politické vysvětlení. Polsko chce posílením své role v regionu východní Evropy sešikovat státy v odpovědi Bruselu, který kritizuje polskou vládu za kontroverzní a protiústavní kroky (například zásahy do ústavního soudu).
Druhým rozměrem může být Dudova snaha o posílení vlastní pozice a zanechání odkazu. Polský prezident je totiž opozicí dlouhodobě kritizován za to, že je jen „notář Jarosława Kaczyńského".
„Trojmoří je nápad prezidenta Dudy, jeho velké přání a politický cíl, kterého by chtěl dosáhnout. Duda a jeho kancelář jsou značně aktivnější než stran PiS, které se ale jinak iniciativa Trojmoří také zamlouvá," napsal serveru iROZHLAS.cz Marek Bankowicz, politolog z krakovské Jagellonské univerzity blízký vládní straně PiS.
Co Varšava očekává od Trumpa
Americký prezident Donald Trump bude na návštěvě v Polsku 5. a 6. července, poté odjede na summit zemí G20 do Hamburku. Polská provládní média informovala o tom, že v projevu podpoří vládu Práva a spravedlnosti.
„Polsko počítá s tím, že Trump ve Varšavě potvrdí americké bezpečnostní záruky v rámci systému NATO pro středovýchodní Evropu a samozřejmě Polska, které se cítí ohroženo ruskou mocenskou politikou, a zvláště neustálým tlakem Moskvy na Ukrajinu," myslí si politolog Bankowicz.
Spekuluje se také o tom, že v programu si kromě summitu Trojmoří najde čas i na setkání s předsedou Práva a spravedlnosti a fakticky nejmocnějším mužem polské politiky Jarosławem Kaczyńskim. Strana PiS ale uvedla, že Kaczyński o schůzku s Trumpem neusiluje.
Není jasné, zda bude polská strana s Trumpem jednat o i zrušení vízové povinnosti pro Poláky při cestě do USA. Před podzimními prezidentskými volbami Trump sliboval, že do dvou týdnů od nástupu do funkce zruší vízovou povinnost pro Poláky, to se zatím nestalo. Češi na krátkodobé turistické nebo obchodní cesty do USA víza nepotřebují od roku 2008.
