„Bohužel tehdy Ministerstvo zemědělství nenastavilo minimální podíly listnáčů a jedlí moc vysoko, takže až do roku 2018 to lesům pomáhalo jen velmi zvolna,“ popisuje odborník hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Srnci shazují parohy v listopadu a nové jsou hotové v březnu. Staří jeleni shazují na konci února, mladí až na přelomu března a dubna, daňci ještě o něco později.
„Mají rádi trofej na stěně. Chtějí mít doma kožešinu, jsou to sběratelé. Často jsou to bohatí, vlivní lidé, podnikatelé. Je to pro ně koníček,“ popisuje pytláky Mináriková z organizace Alka Wildlife.
Luboš Sedláček si odváží srnku, která má necelých 11 kilogramů. Rozporcovat si ji musí sám. „Je s tím trošku víc práce. Ale je to zase vykoupeno tím, že to není tak drahé,“ těší ho.
Zvedá se zájem o myslivost u mladých žen. „Díky ženám v poslední době úroveň výcviku u ohařů velmi zvedla,“ přiznává předseda Kynologické komise okresního mysliveckého spolku Ústí nad Orlicí.
Státní veterinární správa potvrdila nákazu africkým morem prasat u dalších dvou uhynulých divočáků. Od prosince byla nemoc potvrzena u 21 zvířat v této oblasti.
Pozemky u Lednice včetně toho v zámeckém parku spravuje honební společenství Lednice-Luh. „Dělám všechno, co zvěř potřebuje, a lidé mě nezajímají,“ prohlásil myslivecký hospodář Jiří Hledík.
„Vždycky je potřeba zvažovat zájmy zvěře, ale i zájmy veřejnosti, aby lidé mohli procházet krajinou. Záležet tedy bude na vyvažování těchto zájmů,“ upozorňuje právnička Marie Poláčková.
Honitbu u Radonic na Českobudějovicku smí myslivci využívat už jen do konce dubna. „Hospodařili jsme na revíru více než dvacet let a do dnešní doby jsme vysvětlení nedostali,“ říká jeden z nich.
Polák velký je, zjednodušeně řečeno, menší zavalitá kachna s větší hlavou. Samci jsou při námluvách na jaře zajímavě zbarvení. Za posledních 30 let v Česku zmizela třetina populace těchto ptáků.
Faktickým důvodem ke zrušení byly podle krajských úředníků formální chyby, jako například chybějící podpis, nedodržení lhůt, a také nedostatečné vypořádání námitek.
„Jsou to divoká zvířata, která se budou snažit konfliktu s člověkem vyhnout. Zaútočit ale prase může v momentě, kdy je zahnané do úzkých,“ přibližuje myslivecký hospodář Radek Novotný.
Na zvěř si stěžují obyvatelé v jablonecké Horní Proseči. Proto začal tříměsíční intenzivní odlov v okolních lesích, zákaz vstupu tam myslivci vyhlásili od 18. do 6. hodiny, tedy od soumraku do rána.
„Je nás aktivních 15 ze 40, ostatní jsou postarší, sil jim ubývá a na čekanou se jim chodit nechce. Všechno je na nás mladých, ale mladí mají rodiny, chodí do práce,“ popisuje myslivec ze Sedlce.
Českým nemocnicím chybí lékaři a sestry, píše Mf Dnes. A myslivci budou mít podle Deníku nejspíš od příštího roku víc pravomocí pro odlov invazních druhů zvířat. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Stát podobně umožňoval lov a rybaření i při předchozích nouzových stavech. Při první koronavirové vlně mohli myslivci lovit individuálně, podobně mohli individuálně rybáři chodit na ryby.
Myslivcům se podařilo vyjednat výjimku, aby zůstaly otevřené obchody se zbraněmi a střelivem. Tento materiál se totiž nesmí prodávat přes e-shopy. Lovci tak mohou pokračovat v odstřelech.
Naprostá většina myslivců v Česku má myslivost jako svůj koníček. Kvůli zákazům společenských akcí – plesů, výstav i takzvaných posledních lečí – přišly spolky o důležité příjmy.
Češi v průměru od jara přibrali přes šest kilogramů. Důvodem je nedostatek pohybu, píší s odkazem na průzkum Lidové noviny. Více čtěte v sobotním výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Výjimka podle ministerstva zemědělství předchází škodám v zemědělství a na lesích, dopravním nehodám při střetu se zvěří i šíření nemocí jako africký mor prasat.
„Na jednu stranu je tlak na myslivce: snižujte stavy zvěře, na druhou stranu ji není kam dát. Doma to všechno nesníte, po sousedech to nerozdáte,“ řekl Českému rozhlasu Vysočina myslivec Roman Vácha.
Majitelé lesů například chtějí zmenšit minimální výměru vlastních honiteb na polovinu, tedy 250 hektarů. To už označila za špatný krok Českomoravská myslivecká jednota.
„Starší z mužů vstával a v ruce držel zbraň, kterou si chtěl připravit k lovu divokého prasete. Při tom však došlo k výstřelu z nabité zbraně a kulová střela zasáhla na zemi sedícího muže do zad.“
Pravidla pro dárkyně vajíček by se mohla zpřísnit, upozorňují Hospodářské noviny. Ženy mezi 18 a 35 lety totiž mohou jít k odběrům tak často, jak chtějí, což může mít dopad na jejich zdraví.
V pondělním tisku se dočtete také o tom, jak se daří stovce nejbohatších Čechů a Slováků nebo co všechno se kromě třeba energetických nápojů stáčí do hliníkových plechovek.