Na třetím místě za nimi skončil Harabin s téměř 12 procenty. Volební účast byla přibližně 52 procent, tedy vyšší než v prvním kole prezidentských voleb před pěti lety. Tehdy dosáhla 48,74 procenta.
Komunikace ministrů, celé vlády i koaličních stran je opravdu nesrozumitelná, chaotická a někdy i arogantní. Ale za pád důvěry a za hubenou podporu ve srovnání s hnutím ANO nenese hlavní vinu.
Klientem společnosti Elona Muska je podle nové zprávy americký Národní úřad pro průzkum, který se společností uzavřel kontrakt v hodnotě přes 40 miliard korun.
Přibližně 39 procent registrovaných voličů uvedlo, že by volilo demokrata Bidena, kdyby se volby konaly dnes, zatímco 38 procent by dalo hlas republikánovi Trumpovi.
Druhá ODS by měla 12,5 procenta. A třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta.
Jediné opoziční hnutí, které neztrácí podporu proti ANO, je SPD. „Andrej Babiš je pro voliče SPD někdo, kdo už tady vládl a kdo už dostal příležitost,“ vysvětluje politolog Ladislav Mrklas.
Pokud by vládní strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kandidovaly v koalici Spolu, volilo by je 20 procent lidí. V případě samostatné kandidatury by na druhém místě za hnutím ANO skončila ODS s 14,5 procenta.
Z výhod EU Češi nejvíc vyzdvihují mír a bezpečnost v Unii či ochranu demokratických hodnot. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost jsou omezení suverenity členských států či unijní migrační politika.
Podle průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členstvím v EU. Proč není sedmadvacítka populárnější?
Více než dvě třetiny Rusů, 68 procent, myslí, že země kráčí správným směrem, a 56 procent pokládá vojenské operace za úspěšné, vyplývá z průzkumu společnosti Russian Field.
Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Do které z nich patříte?
Nejistí jsou pomyslným jazýčkem na vahách českého uvažování o Evropské unii, v posledních letech mezi nimi převažuje názor, že bychom v EU měli zůstat. O dění v Unii se totiž příliš nezajímají.
Mimořádně prozápadně orientovaná skupina české společnosti, účast v Evropské unii je pro ni přirozená a nezpochybnitelná. Web iROZHLAS.cz popisuje její základní charakteristiku.
Proti EU se mohou vyjadřovat v internetových diskusích, v rozhovorech s rodinou či přáteli a ze všech skupin mají největší ochotu zúčastnit se veřejných protestů proti EU.
V české společnosti je 21 procent tzv. Vlažných příznivců, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas od analytického ústavu STEM. Co je vystihuje?
Evropská témata společnost rozdělují do šesti skupin, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas. Data prezentuje web iROZHLAS.cz v sérii článků a přináší i kalkulačku, kde čtenáři zjistí, kam se řadí.
Observatoř CEDMO Trends se zaměřuje na misinformace a dezinformace ve společnosti. Zjistila také, že téměř každý pátý člověk věří, že prosincová střelba na filozofické fakultě mohla být zinscenovaná.
Sociologové taktéž zjistili, že ještě v prosinci Oleksandra Syrského neznalo 48 procent dotázaných. Syrskyj tehdy zastával funkci velitele pozemních sil.
Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku.
„Část veřejnosti má uzavřený přístup ke světu. Nechtějí zasahovat do toho, co se děje venku,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál analytik agentury STEM Jaromír Mazák.
Jihočeský hejtman tvrdí, že si teď nedovede představit povolební spolupráci ODS s ANO. A jeho strana by měla jít do voleb sama. „Zkoušíme to u nás, nepoužíváme metodu antibabiš,“ říká.
Z loňska mají lidé podle agentury pocit zklamání a únavy. Více než čtyři pětiny lidí ale na začátku letošního roku uvedly, že jsou celkově se svým životem spokojeny.
V modelu s jednotlivými stranami si opoziční ANO polepšilo oproti listopadu o půl procentního bodu. O tři body lepší výsledek má v aktuálním průzkumu ODS.
Diskusi o pravidlech držení zbraní vyvolal útok střelce na filozofické fakultě v Praze, který si vyžádal 14 obětí a 25 zraněných. Útočník měl podle vyjádření policie povolení na osm zbraní.
„Na tomto výsledku se nepochybně podepsalo snížení valorizace důchodů a vůbec veřejněpolitický diskurs, který se v posledním roce rozvinul kolem důchodového systému,“ uvádí autoři průzkumu.