Kontrola ukázala, že resort dopravy neměl účinný systém řízení investic a nedostatečně schvaloval připravené projekty, které nabíraly zpoždění a často se měnily, což se odrazilo na jejich nákladech.
O prodloužení Oderské vodní cesty se mluví řadu let. Splavnění úseku z Polska do Ostravy by pomohla těžkému průmyslu ve Slezsku. Jak daleko jsou přípravy, o tom diskutovali experti z Česka i Polska.
Až do Hamburku by mělo být Labe tak hluboké, aby se po něm mohly lodě bez potíží plavit. To je plán současné české vlády. A nově ho také sdílejí i spolkové země v Německu, které na Labi leží. Po 345 dní v roce má tato společná řeka být hluboká nejméně 160 centimetrů. Čeští a němečtí poslanci, kteří se dnes setkali v Berlíně, to chtějí ukotvit v návrhu mezistátní smlouvy mezi Českem a Německem.
Kvalita vody je na některých přírodních koupalištích v západních Čechách horší. V Plzeňském kraji mají problémy hlavně nádrže nebo rybníky na Klatovsku a hygienické rozbory nedopadly dobře ani na několika koupalištích v Karlovarském kraji. Na vině je suché a teplé počasí, které by mohlo kvalitu vody během tropického víkendu zhoršit ještě více. Řeky jsou ale i přes nízké srážky zatím splavné.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČCSD) a ministr dopravy Dan Ťok (za hnutí ANO) navštívili dnes společně německou spolkovou zemi Sasko. S ministerskými předsedy Saska a Saska-Anhaltska se sešli na palubě parníku Vltava a jedním z hlavních témat jednání byla splavnost Labe a projekt vysokorychlostní dráhy Praha - Drážďany - Berlín.
V českých řekách je málo vody. Je to kvůli mírné zimě a taky malému množství srážek od začátku roku. Vodáci se tak musí připravit na to, že na mnoha místech budou brodit.
Stovky vodáků se na Vysočině rozhodlo vyzkoušet sjízdnost místních řek. V uplynulých dnech zvedly jejich hladinu deště. Například horní tok Jihlavy je přes čtyřicet centimetrů nad normálem. Lépe sjízdný je také dolní tok řeky Sázavy z Ledče.
V létě chce Ředitelství vodních cest opět otevřít otázku jezu na Labi v Děčíně. Podle státního úřadu se díky jezu zlepší plavební podmínky. A rejdaři, kteří mají na Labi svoje lodě, budou moci nasmlouvat a přepravit víc zboží. Podle ekologů je ale podobná stavba zbytečná. Nejen že se podle nich nevyplatí, ale zároveň zničí poslední přírodní úsek řeky Labe.
V Labi není voda a lodím se musí pouštět z přehrad vlny, díky kterým se dostanou na německé kanály. Problémy má kvůli suchu i přívoz ve Žlebu na Děčínsku, který putoval na opravu do loděnice, protože si prorazil trup o dno.
Labe se po povodních částečně otevírá lodím a to v úseku od Hřenska po Střekov v Ústí nad Labem. V plavbě jim bránily železné kontejnery, které odnesla velká voda z Ústí až k Varvažovu. Odstranila je odtud speciální loď z Povodí Labe.
Kvůli vzácným perlorodkám bude i letos omezené splouvání Vltavy, a to na šestnáctikilometrovém úseku mezi Soumarským mostem a Pěknou v Národním parku Šumava. Na dně řeky žijí podle nejnovějšího průzkumu stovky perlorodek a vodáci je při nízkém stavu vody mohou poškodit jak pádlem, tak lodí.
Obávaná plavební úžina v Chvatěrubech na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem už je plně v provozu. Úpravy, které zlepšily nejen splavnost lodí ale i protipovodňovou ochranu, stály zhruba 350 milionů korun.
Vyplatí se prohloubit koryto Labe a vybudovat plavební stupeň u Děčína? Jaký dopad by splavnění mělo na životní prostředí labských břehů? Spolupracují při rozhodování úřady na české a německé straně?
Tisíce tun zboží by už v příštích letech nemusely proudit přes česko-německé hranice převážně na korbách kamionů a po železnici. Až do námořního přístavu v Hamburku by ho na palubách dovezly říční lodě. Dosud jim v tom ale brání nepravidelné kolísání hladiny Labe na severu Čech a v Sasku. Česká i německá vláda proto teď společně plánují celoročně splavnit poslední úsek řeky, který se stane vodní dopravní tepnou. Rejdaři plány vítají. Naopak ekologové varují, že se při budování jezu nenávratně zničí labský kaňon.
Podle Enaka Ferlemanna z německého ministerstva dopravy bude lodní nákladní doprava jako nejekologičtější způsob přepravy zboží hrát v budoucnu stále větší roli. Samotným ekologům se však taková představa nelíbí.
Vodní nákladní doprava a její posílení na řece Labi je teď cílem české i německé vlády. Oba státy usilují o to, aby říční lodě brázdily bez problémů celý koridor řeky z Čech až do přístavního Hamburku. Dosud ale pravidelnému celoročnímu dovozu a vývozu zboží na palubách lodí brání nepravidelné kolísání hladiny Labe na severu Čech a v Sasku. Plánovaný regulační jez poblíž Děčína by měl problém vyřešit.
Čeští rejdaři vyhlásili obdobu lékařské akce Děkujeme odcházíme. Po státu sice nechtějí zvýšit platy, ale požadují, aby jim zajistil buď celoroční splavnost Labe, anebo jim kvůli nízké hladině alespoň kompenzoval ztráty za období, kdy nemohou jezdit. Jinak prý nákladní lodní doprava v Česku skončí.
Vodáci versus ochránci přírody, tak se dá jednoduše vyjádřit problém, který dnes budou řešit ve Volarech. Experti budou mít na stole čtyři možné varianty splouvání Teplé Vltavy na území Národního parku Šumava.
Vltava bude lépe odolávat povodním, když se do jejího koryta vejde více vody. Tomu už napomohlo třeba prohloubení řeky mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou v rámci budování vltavské vodní cesty.
Rada Národního parku Šumava dnes měla schválit návštěvní řád platný pro blížící se jarní a letní sezónu. Zasedání rady ale nakonec ředitel parku František Krejčí zrušil. Rada se tedy nesešla a Svaz šumavských obcí mluví otevřeně o ,vypjaté situaci'.
Lodní dopravci na Labi si stěžují na špatnou splavnost řeky. Může za to podle nich ministerstvo dopravy, které místo toho, aby se postaralo o dostatečnou hloubku řeky, například vybagrováním dna, zvyšuje za stovky milionů korun z evropských fondů mosty na řece.
Už v září letošního roku Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu společnosti Československé plavby labské, která od státu požadovala víc než 1,8 miliardy korun za nesplavnost Labe. Ministerstvo dopravy před dvěma týdny zaznamenalo další úspěch. Stejný soud totiž zamítl podobnou žalobu společnosti Evropská vodní doprava-Sped, která po státu požadovala více než 170 milionů korun.
Za pár let bude zcela samozřejmé cestovat po Vltavě z Českých Budějovic dál na sever. Právě nyní totiž začalo Ředitelství vodních cest s první etapou projektu na splavnění Vltavy, která zahrnuje rekonstrukci jezu v Českém Vrbném.