Práce jako peklo podle vlastního receptu. Seriálový Medvěd servíruje hlavní chod s úzkostí jako přílohou

Jeremy Allen White jako Carmen Berzatto v seriálu Medvěd | Zdroj: FX Networks

Malý podnik v Chicagu. Ani restaurace, ani ne tak úplně bistro. A uvnitř existenčně ztracená partička kuchařů, kterou pojí zármutek po předčasné smrti bývalého majitele. Každý tu pro sebe chce něco lepšího. V tomhle letním seriálovém hitu, který na začátku října konečně dorazil na český stream, se ale nezdravé návyky mění podstatně hůř než postup při přípravě domácího pečiva.

Tento článek je více než rok starý.

Recenze Chicago Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V tempu zběsilý a už z pohledu pouhého pozorovatele naprosto vyčerpávající. Tak nějak vypadá chod kuchyně v podniku The Original Beef of Chicagoland.

Krájí se zelenina. Na plotnách praská olej a bublá vývar. „Vzadu!“ hlásí jeden kuchař druhému, zatímco prochází za jeho zády zpátky ke svému místu. Dialog se stísněným prostorem nese v podstatě bez ustání. Úkoly. Pokyny. Nevyžádané rady a vtípky. Nože potřebují nabrousit. Omáčka potřebuje zamíchat. Carmen (Jeremy Allen White) si potřebuje vyndat hlavu ze zadku – aspoň podle názoru jeho „bratrance“ Richieho (Ebon Moss-Bachrach).

Ale nejdřív jídlo, jídlo má vždycky přednost. Něco rychlého a chutného a ve své podstatně familiárního – stejně jako podnik sám. Ve městě stojí už několik generací a má svou stálou klientelu. Místní, jejichž táty táta si sem chodíval během oběda pro sendvič s hovězím. Vůně se tu linou ke stěnám a drží se jako mastnota na prstech. Taková místa by v gentrifikovaném centru Chicaga, kde na každém rohu roste kavárenská franšíza, už ani neměla existovat.

Řídit podnik jako rodinu. Španělský oscarový kandidát dává mikromanagementu lidskou tvář

Číst článek

Carmen to moc dobře ví, protože po svém starším bratrovi – bývalém majiteli – převzal i finanční výkazy. Podnik se topí v dluzích, a mnoho věřitelů se z chaoticky vedeného účetnictví nedaří mladému šéfkuchaři ani rozluštit. Carmen se ale nehodlá vzdát. „Vylepším to tu,“ slibuje, dost možná především sám sobě. „Nikdo to po tobě nechce,“ odsekává věčně oponující Richie.

Kvalita totiž není něco, čím by se The Beef nějak pyšnil. Chybí tu systém a řád. Každý tu dělá jen to, co si zvykl dělat posledních několik let, kdy na věci dohlížel alkoholik na pokraji sil. A podnik mezitím finančně krvácí do kakofonie zvuků z jídelny, kde stojí hrací automat s norskou kopií Mortal Kombat a příznačným názvem Koulodrť.

Změny, které s sebou přinese michelinskými restauracemi vycvičený Carmen, nejdou všem přítomným zrovna po chuti. Je totiž docela možné, že by reálně mohly celé situaci prospět. A tak kdysi vyhlášený gastronomický talent snáší urážky i nevinnou pracovní sabotáž, když zaměstnancům rozdělí role podle tradičního francouzského vzoru a na znamení respektu je všechny začne titulovat „šéf“. Některé křivdy minulosti se ale napravují lépe než ty druhé.

Jeremy Allen White (vlevo) a Ebon Moss-Bachrach (vpravo) v seriálu Medvěd | Zdroj: FX Networks

Ruch restaurační kuchyně je jako droga. Dává falešný pocit důslednosti, zatímco se člověk v honu za dokonalostí láme v kolenou. Dře do vypětí sil, dokud nemá mozoly na prstech, zničený žaludek a necítí se jako král. A jakkoli sebestředné existence na vedoucích pozicích přitom potká, vždycky je to peklo vlastního receptu. Protože, jak tvrdí Carmen, s úspěchem přichází osamělost. Najednou ztratíte pojem o čase a váš bratr umře.

Výčitky ho pronásledují ve snech. Na talíř v nich skládá neodolatelně vypadající pokrm a hlas v jeho hlavě mu připomíná, že sám za nic nestojí. Rychleji, ty idiote. Pořádně. Pečlivěji. Měl bys být mrtvý.

Z jedné noční můry se probudí a zjistí, že se mu při náměsíčném vaření vzňala plotna. „Přistihneš se, že sleduješ plameny a říkáš si, jestli nic neudělám, tohle místo shoří na popel a všechna má úzkost zmizí,“ vypráví později svému kolegovi. „A pak to uhasíš,“ odvětí cukrář Markus (Lionel Boyce). „A pak to uhasíš,“ přitaká Carmen nepřesvědčivě.

Ayo Edebiri jako Sydney v seriálu Medvěd | Zdroj: FX Networks

Za seriálovým Medvědem stojí Christopher Storer, dosud známý zejména jako režisér a producent komediálních speciálů nebo dramediální série Ramy. Své pochopení pro vnitřní život a choreografii restaurační kuchyně ale prokázal už v roce 2013 v televizním dokumentu Sense of Urgency, v němž sledoval významného amerického šéfkuchaře a restauratéra Thomase Kellera.

Právě onu autentičnost, s jakou Storerova osmidílná série zvládá zachytit práci v gastronomii – spolu s její intenzitou a hektičností, specifickými plastovými kelímky a využíváním mrazáku nejen pro skladování jídla, ale i jako osobního úkrytu – kvitovala odborná veřejnost nejpozitivněji. A ostatní získali přinejmenším nové pochopení pro lidi, kteří jim připravují jídlo.

Loni se podobná věc podařila britskému snímku Bod varu. V něm režisér Philip Barantini v jednom kontinuálním záběru sledoval průběh předvánočního večera, který se šéfkuchaři s tváří a vždy zcela podmanivou hereckou kvalitou Stephena Grahama začal postupně rozpadat pod rukama.

Medvěd

tragikomedie
USA, 2022-, 489 min
Režie: Christopher Storer, Joanna Calo
Hrají: Jeremy Allen White, Ebon Moss-Bachrach, Ayo Edebiri, Lionel Boyce, Liza Colón-Zayas, Abby Elliott, Oliver Platt, Jon Bernthal

Hodnocení: 80 %

Jeremy Allen White s ním tuto osobnostní přitažlivost sdílí. Jako Carmen má ten zvláštní šarm člověka, kterému byste za jeho aroganci nejraději vrazili – a přesto mu přejete úspěch. Což popravdě není zase tolik vzdálené Allenově poslední roli v seriálu Hříšníci (Shameless), kde si zahrál přechytračelého mladíka z početné rodiny, která se snaží protloukat životem v chudinské čtvrti v Chicagu.

Medvěd je stejně jako Hříšníci ansámblově vedený, místo sexuálních scén ale ukazuje svůdný půvab jídla. S málem dějových ingrediencí jde navíc na dřeň s emocemi. Konkrétně u Carmena to působí, jako kdyby měl v hlavě svého osobního J. K. Simmonse z filmu Whiplash, který ho neustále kritizuje za špatné tempo.

Nejvíce zbylého prostoru pak dostávají další dvě tiché bouře seriálu, Ayo Edebiriová jako cynická mladá kuchařka Sydney a už zmíněný Moss-Bachrach, dokonale zosobňující označení „uvnitř smutný“, jímž jeho (ne)bratránka Richieho počastuje další postava.

Pro všechny tři je neklid v určitém smyslu přirozeností. Seriál ho nachází v nepříjemných detailech kamery a rychlých střizích, když mezi sebou prolíná obrazy nebo podkresluje konverzace údernou hudbou. Totální rozpad věcí, který přichází v sedmé epizodě – z velké části snímané na jeden záběr – se tehdy zdá být až samozřejmým vyvrcholením, čeho jsme byli do té doby svědky jako diváci. I když pak následující, stopážově nejdelší díl zvolní a dá průběh dlouhým, mono i dialogickým scénám, čiší z nich zranitelnost, které se postavy v čele s Carmenem stále ještě vzpouzejí.

Bude zajímavé sledovat, jak si všichni poradí v druhé, už oznámené sérii Medvěda, když se jim nakloní přízeň osudu. Trochu toho klidu by si zasloužili. Vyrovnaní lidé ale zpravidla nedělají dobrou televizi.

První série Medvěda je k vidění na streamovací platformě Disney+.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme