Hurikán Katrina zmařil tisíce životů; masová evakuace New Orleansu

Katrina má podle odhadů na svědomí životy tisíců lidů jen v New Orleansu. Prohlásil to starosta totoho postiženého města. New Orleans z valné části zaplavené a zpustošené hurikánem čelí humanitární katastrofě kvůli nedostatku pitné vody a elektřiny a kvůli hrozbám infekce. Začala zároveň masová evakuace uprchlíků z úkrytů a guvernérka státu Louisiana zdůraznila, že není jiná možnost, než velkoměsto zcela vyklidit. Americké ministerstvo obrany už vyslalo nemocniční loď, vrtulníkové lodi a také pátrací týmy speciálních jednotek SEAL.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příslušník americké pobřežní stráže pátrá po živých

Příslušník americké pobřežní stráže pátrá po živých | Zdroj: ČTK

Chaos, nedostatek koordinace humanitární pomoci, rabování a střelba - takový je nyní obrázek New Orleans po řádění hurikánu Katrina. Situace se tam v posledních 24 hodinách vymkla kontrole úřadů. Město je z 80 procent zaplaveno vodou. Stovky lidí jsou stále na střechách, tisíce ve vedru chodí ulicemi zaplavenými páchnoucí vodou, ve které plavou mrtvá těla.

Ženijní jednotky se bez úspěchu snaží opravit protržené hráze, ale hladina už ve městě nestoupá, protože se vyrovnala se sousedním jezerem. Úřady přitom daly na srozuměnou statisícům evakuovaných obyvatel vyklizeného New Orleansu, že se jen stěží brzy vrátí do svých domovů. Podle odborníků hrozí milionovému městu rozsáhlá humanitární pohroma, protože prakticky neexistuje přísun pitné vody a nefungují dodávky elektrického proudu. V zatopených oblastech se v teple a vlhku začínají rozkládat mrtvoly lidí i zvířat, které zatím nikdo neodklízí. Záchranáři přednostně pomáhají těm, kteří přežili.

České ministerstvo zahraničí neeviduje v souvislosti s hurikánem žádného pohřešovaného Čecha. Černínský palác doporučuje občanům odložit cestu do zasažených oblastí do doby, než budou odstraněny nejzávažnější následky hurikánu.

Očima zpravodaje Českého rozhlasu

Mezi těmi šťastnějšími, kteří z New Orleans uprchli do texaského Houstonu je i zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina: Jsem v hotelu Holiday Inn u letiště v Houstonu. Lidé tady čtvrtý den stojí beze slova u televizí a večer v baru. Do včerejška čekali na povel k návratu, nyní je jim jasné, že když je New Orleans zaplaveno a dokonce se v něm ozývá střelba, bude místo, které nazývali doposud domovem, naprosto a nadlouho neobyvatelné.

Snoubenecký pár popisuje svou situaci jako hlubokou depresi. "Na silnicích k New Orleansu jsou zátarasy a nikdo neví, kdy budeme moci zpět, cítím se bezmocný," Estrohy Willy. Jeho 30letá snoubenka Sarrah se svěřuje, že je naprosto zdrcená, neví, co si má myslet a má obavy, že přišla i své fotografie z dětství. Mladí lidé odhadují, že jejich strádání bude trvat týdny a měsíce.

záchranáři u haly Superdome | Foto: ČTK

Náš zpravodaj také informuje, že do postižené oblasti se z největšího texaského města vypravuje kolona 270 autobusů, které dopraví postižené do bezpečí - na stadiony, evakuačních center i kostelů. Rozhlasové a televizní stanice a humanitární organizace vybízejí k finančním darům, ale sbírají se i základní hygienické potřeby a výzvy směřují i k dárcům krve.

Proč jsou hurikány stále ničivější?

Už teď je jasné, že počty mrtvých, které po sobě hurikán Katrina zanechal hlavně ve státě Mississippi, se budou počítat zřejmě na tisíce. Hmotné škody pak jdou do miliard a Katrina se tak dostane velmi vysoko na smutném žebříčku nejničivějších smrští ve Spojených státech.

Žebříčku zatím suverénně vévodí hurikán Andrew, jehož ničivá pouť přes Floridu a Louisianu stála v roce 1992 podle některých zdrojů až 44 miliard dolarů. Co do počtu obětí zůstává zatím nedostižná smršť, která v texaském Galvestonu zabila v roce 1900 osm tisíc lidí.

Zhruba před deseti lety se podle expertů začala v Atlantiku výrazněji měnit teplota vody i vzduchu a změnila se i takzvaná oceánická a atmosférická cirkulace. Jak stanici Hlas Ameriky řekl William Gray z Coloradské státní univerzity, zvýšilo se tak nebezpečí vzniku hurikánů.

"Tahle změna se týká jen Atlantiku a souvisí s cirkulací oceánu. Víme, že se zrychluje a zpomaluje a zase zrychluje a zpomaluje a celá perioda trvá asi 40 až 60 let."

Jan Pavlík z Českého hydrometeorologického ústavu doplňuje, že jde o důsledek globálního oteplování.

"Hurikány vznikají nad teplým povrchem oceánu a vzhledem k tomu, že se skutečně globálně otepluje, tak pochopitelně i teplota vody toho oceánu bude vyšší a dá se očekávat, že v budoucích desetiletích bude postupně přibývat jak hurikánů, tak zřejmě i těch nejsilnějších."

Milan Kopp, Jiří Hošek, Miroslav Konvalina, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme