Zákon o střetu zájmů asi skončí u Ústavního soudu
Nový zákon o střetu zájmů, který má zpřísnit kontrolu majetku veřejných činitelů a také výrazně rozšířit jejich okruh, nejspíš začne platit. Většina senátorů s ním sice zásadně nesouhlasí - návrh je podle nich nedořešený a na hraně ústavnosti. Navzdory tomu ale senátoři umožnili přijetí této normy. Podle svého jednacího řádu se totiž rozhodli pro možnost předlohou se nezabývat. Konečné rozhodnutí o tom, jestli zákon o střetu zájmů začne platit, je tedy na prezidentovi.
Ministr spravedlnosti, unionista Pavel Němec si od zákona slibuje mnohé: "Poskytnutí většího prostoru pro veřejnou kontrolu, omezení výkonu určitých činností veřejných funkcionářů po stanovenou dobu i po skončení výkonu funkce."
Oznámení o svých vedlejších činnostech, příjmech a majetku získaném při výkonu funkce, by měly podávat tisíce veřejných činitelů- od starostů a placených zastupitelů obcí až po premiéra, od policistů po soudce, od řady úředníků až po lidi z Nejvyššího kontrolního úřadu.
Senátoři to ale už dřív kritizovali slovy "předvolební právní paskvil a zrůdnost". Dnes proto měl šéf Senátu Přemysl Sobotka lehkou práci. Senátor Jaroslav Kubera z ODS totiž navrhl, aby Senát projevil vůli se tímto návrhem nezabývat, "vzhledem k tomu, že bude nepochybně na tento paskvil následovat ústavní stížnost."
"Senát se dostal do takového zvláštního obklíčení, že ať by rozhodl, jak by rozhodl, tak by to bylo špatně. Kdyby to zamítl z věcných důvodů, tak ty věcné důvody nebudou uznány, a Senát bude považován za někoho, kdo snad nechce, aby byl nějaký zákon o střetu zájmů," vysvětlil Jaroslav Kubera Radiožurnálu.
Pokud zákon podepíše prezident Václav Klaus, ústavní stížnost by mohla podat i skupina senátorů. Nevylučuje to šéf ústavně právního výboru horní komory Kubera.
