Putin navrhl Bushovi využít radar v Ázerbájdžánu
Základna amerického systému protiraketové obrany by mohla vzniknout na území Ázerbájdžánu. Na summitu G8 v německém Heiligendammu to svému americkému protějšku nečekaně navrhl ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj by Spojené státy mohly využít stávající ruské radarové stanice. Vládce Kremlu si myslí, že by potom už nebylo zapotřebí budovat nové základny sporného systému v Polsku a České republice.
Rusko už podle Putina nebude mít námitky vůči americkému protiraketovému deštníku, pokud bude systém umístěn u Kaspického moře.
"Když budou Spojené státy transparentně spolupracovat s Ruskem v oblasti protiraketové obrany, nebudou naše země mít žádné problémy," prohlásil Vladimir Putin.
Ruský prezident také potvrdil, že se jeho návrh nenachází ve stádiu úvah. Celou věc už stačil ve středu probrat s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.
"Stávající smlouva mezi Ruskem a Ázerbajdžánem realizaci takového projektu umožňuje. Prezident Ázerbajdžánu zdůraznil, že bude jedině rád, pokud jeho země bude moci přispět k zajištění globální bezpečnosti," uvedl v Heiligendammu Putin.
Podle něj by dislokace radaru a antiraket v Ázerbajdžánu měla tu přednost, že systém pokryje celý evropský kontinent a že by případné trosky raket dopadaly do moře, nikoli na evropské země. Plán ruského prezidenta je považován za překvapivý, byť třeba server Kommersant.ru napsal, že tahle varianta je ve hře už od května.
George Bush návrh označil za zajímavý a potvrdil, že o něm americká strana bude s ruskými partnery seriózně jednat. "Dohodli jsme se na tom, že o této otázce povedeme strategický dialog. Naše ministerstva zahraničí, obrany i armáda by si měly vyměňovat názory i tlumočit obavy. Je to velmi vážné téma a je důležité, abychom si byli schopní ujasnit své pozice," tvrdí americký prezident.
Spolupráci USA a Ruska v otázce radaru kvitoval i český premiér Mirek Topolánek. Společné provozování protiraketového radaru v Ázerbájdžánu ale nepovažuje za příliš reálné. "Myslím si, že je to pokus Vladimira Putina pořád sféru vlivu ve střední Evropě ponechat. Nevím, jestli to je tak vstřícný nápad, jak z vnějšku vypadá, nicméně nemám k tomu bližší informace," řekl ve vysílání Radiožurnálu Topolánek.
Na summitu se dnes také podařilo dospět k nečekanému průlomu v otázce ochrany klimatu. Emise skleníkových plynů by se měly do roku 2050 snížit na polovinu. Detaily by měla obsahovat nová smlouva o boji proti globálnímu oteplování, na které se má začít pracovat na konci tohoto roku v rámci OSN a ukončení rozhovorů se pak předpokládá do roku 2009.
