Armáda chce snížit objednávku obrněných transportérů na 110 vozidel
Téměř o polovinu slevila armáda při svém požadavku na nákup nových obrněných transportérů. Podle důvěryhodných zdrojů Radiožurnálu jich chce maximálně 110. Návrhem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka se má tento týden zabývat vláda. Dokud o materiálu Topolánkův kabinet nerozhodne, uvalilo ministerstvo na celou záležitost přísné informační embargo.
Vojáci přitom ještě donedávna tvrdili, že nových osmikolových vozidel potřebují rovných 199. Toto číslo Picek zpochybnil při jednání poslaneckého výboru pro obranu. Nic konkrétního ale prozradit nechce: "Nechci se k tomuto číslu v současné době vyjadřovat. Vyčkejte, až to projde řádně vládou a případně výborem pro obranu."
Téměř dvě stovky americko-rakouských transportérů Pandur mělo stát 21 miliard korun. Kromě snížení původně požadovaného počtu má Topolánkův kabinet jednat i o dalším postupu při jednáních s dodavatelem, kterému loni v prosinci vypověděl smlouvy. Spekuluje se o novém výběrovém řízení nebo o nákupu úplně jiného typu vozidel.
Nad mnohamiliardovým kontraktem se už od prosince vznáší téměř hrobové ticho. Ví se jen to, že vláda vypověděla smlouvy a že ministerstvo obrany třikrát jednalo se zástupci americko-rakouské zbrojovky Steyr s tím, že právě to třetí kolo rozhovorů uvázlo na mrtvém bodě. Detaily ale nikdo prozradit nechce. Dokonce ani členům sněmovního výboru pro obranu. Ti chtěli také například vědět, s jakými konkrétními problémy se transportéry potýkaly při kontrolních zkouškách. Úředníci slíbili, že jim testovací protokoly předají, nejdříve ale musí získat souhlas dodavatele.
Pandury prý trpí třemi hlavními nedostatky
Vozidla Pandur mají podle informací Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu tři hlavní nedostatky. Jsou sestavené z amerických, izraelských a českých součástek, které při vzájemném propojení nefungují tak, jak by měly. Dalším problémem je boční střelba z dálkově ovládané věže, která je při jízdě nepřesná. Důvodem je údajně fakt, že věž je konstruovaná pro pásová vozidla, která jsou stabilnější než kolová. A za třetí motor není určený pro vojenské ale civilní použití.
Při posledním jednání zástupců Steyru s ministerstvem obrany česká strana navrhla, aby technické nedostatky posoudil někdo nezávislý. Steyr ale tento návrh odmítl. Spekuluje se o tom, že prověření transportérů nezávislou zkušebnou by mohlo prokázat to, co si americko-rakouská zbrojovka nepřeje, že nedostatky jsou mnohem závažnější, než doposud tvrdila.
NATO před několika lety doporučilo Česku, aby nakoupilo pro potřeby vojáků v zahraničních misích alespoň 20 moderních obrněnců. Proč jich ale armáda chtěla ještě donedávna 10x tolik? To teď nedokáže nikdo věrohodně vysvětlit. Podle dřívějšího vyjádření bývalého náčelníka generálního štábu Pavla Štefky mělo ministerstvo obrany víc peněz a prý byla jiná organizační struktura.
O odstoupení od smlouvy na nákup transportérů Pandur se více dočtete ZDE.
