Poslanci neodmítli zvyšování věku pro odchod do penze

Poslanci v prvním čtení souhlasili se změnami v důchodovém systému. Na stůl totiž dostali první část důchodové reformy, kterou předložil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Mimo jiné zvyšuje věk odchodu do důchodu od roku 2031 na 65 let. Jen ženy s více než jedním dítětem by mohly jít do penze dřív. Návrh současně prodlužuje potřebnou dobu pojištění na 35 let.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Nečas

Petr Nečas | Zdroj: ČTK

Půjdeme do důchodu později? Tak na tuto otázku dnes částečně odpověděli poslanci. Prvním čtením dnes totiž ve sněmovně prošla část důchodové reformy. Podle ní bychom mimo jiné odcházeli do důchodu až v 65 letech. Výjimku totiž měly ženy, které vychovaly více než 2 děti, ty by mohly jít do důchodu dřív. Současně by se to také týkalo doby až po roce 2031. Jednou z dalších změn je pak ještě prodloužení doby povinných odvodů na penze, ta se prodlužuje o 10 let, tedy na 35 let.

Koalici pomohli s protlačením novely do výborů dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří nepodpořili opoziční návrh na zamítnutí. Na stranu ČSSD a KSČM se naopak přiklonil další nezařazený poslanec a někdejší sociální demokrat Evžen Snítilý.

Zatím je reforma na samotném začátku schvalování. Ve sněmovně se objeví ještě dvakrát, mluvit se pak o ní bude i v Senátu, takže není vyloučené, že se ještě určité části změní. Vláda chce přijít ještě s dalšími dvěma částmi reformy. Jde o změny v připojištění a později o tzv. opt-out - tedy možnost přesměrovat část odvodů do spoření u fondů.

Důvody pro zvýšení věku pro odchod do důchodu vysvětlil Radiožurnálu občanský demokrat Petr Bratský: "Za stávající situace, kdybychom pokračovali v tom tempu, kdy se rozevírají nůžky mezi osobami odcházejícími do důchodu v určitém věku a mezi vyplácením důchodů a mezi těmi, kdo jsou činní a vydělávají prostředky do národního důchodu, pak musíme říci, že už kolem roku 2015 bychom už měli větší vydání, než jsou příjmy státního rozpočtu, a to si prostě republika nemůže dovolit."

Shoda na nutnosti změn, avšak rozdílné pohledy na jejich provedení

Podle stínového ministra práce za ČSSD Zdeňka Škromacha, je ale celkový věk pro odchod do důchodu vytržený z kontextu: "Jednak je potřeba říci 65 let, ale možnosti pro předčasný odchod do důchodu pro kategorie jako jsou horníci, havíři, zdravotní sestry a další. Druhá věc: je třeba říci, jak vysoký bude důchod, čili náhradový poměr, a kolik se na to bude platit v pojištění. Bez této základní politické dohodě nelze hovořit o jednotlivých parametrech."

Ekonom Vladimír Bezděk, který byl v letech 2004-2005 předsedou zvláštní komise pro přípravu důchodové reformy, Radiožurnálu vysvětlil, proč je současný systém nevyhovující: "Důchodový věk se dnes zvyšuje tím způsobem, že se čeká opravdu až na ten rok, kdy se v důchodovém systému poprvé objeví deficit nebo kdy se ty problémy objeví jinak, a pak by se skokově, nárazově a výrazně z roku na rok zvýšil věk odchodu do důchodu o rok, dva nebo tři z šedesáti na šedesát tři nebo z šedesáti tří na šedesát pět let."

A čeho chce vláda reformou dosáhnout? "Cílem je ten zub v důchodovém věku, což může být rok nebo dva navíc, rozložit na delší období," dodal Vladimír Bezděk. Původně se chtěly na podobě penzijní reformy dohodnout všechny parlamentní strany. Protože to ale nedokázaly, předloží vláda první etapu změn bez dohody s opozicí. Ekonomové kabinet chválí za to, že potřebný krok už dál neodkládá. Na nutnost reformy upozorňuje například Aleš Michl z Raiffeisenbank: "Čím déle se politici nebudou schopni dohodnout na nějaké komplexní změně důchodového systému, tím více přibude takových nepopulárních opatření, jako je to současné prodloužení věku odchodu do důchodu. Letošní rok je první v historii, kdy bude počet osob starších šedesáti let větší než počet teenagerů."

Zákon by měl začít platit od roku 2010. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase je ale nezbytné, aby se schválil ještě letos. Teď je předložený Poslanecké sněmovně k prvnímu čtení, v červnu pak k druhému a třetímu čtení. Následně by putoval ke schválení do Senátu a na závěr by měl zákon podepsat prezident.

"Vstup v platnost nejpozději na podzim letošního roku a účinnost od 1. ledna roku 2010. Po celý legislativní proces se budeme snažit dosáhnout ne-li podpory, tak alespoň tolerance klíčových změn, které jsou naprosto nezbytné," dodal Nečas.

Milan Kopp, Veronika Malá, Martin Veselovský, Martina Lustigová, Tomáš Ouředník Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme