Jednorázové odškodnění pro oběti okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 požadují senátoři. Nelíbí se jim totiž, že doposud nebyli lidé postižení okupací odškodňováni stejně. Chtějí proto pro všechny sladit podmínky, podle kterých by měli nárok na stejnou finanční náhradu.

12:29 26. března 2008 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ten, kdo už podle dřívějších zákonů určitou sumu jako odškodnění dostal, by měl podle současné novely nárok jen na rozdíl mezi současnou částkou a dříve vyplacenými penězi. Novelou se teď budou zabývat senátní výbory.

Podle senátora ODS Jaroslava Kubery je to jedna z možností, jak alespoň morálně obětem okupace pomoci: "Je to více méně morální odškodňování více než finanční. Ono nelze vrátit věci zpět, je to stejné jako s restitucemi, proto se ty zákony jmenují o nápravě některých křivd, protože vrátit čas zpět nelze, co se stalo, nelze odestát. Je to spíše takové gesto vstřícnosti lidem, kteří trpěli ať už jakéhokoli důvodu v době minulého režimu."

Parlament již v roce 2005 přijal zákon, podle kterého oběti okupace vojsky Varšavské smlouvy nebo pozůstalí obětí mohou od státu dostat jednorázové finanční odškodnění od 30 do 150 tisíc korun. Vláda tentýž rok vyčlenila na kompenzace čtvrt miliardy korun.

Podle předkladatelů nynější úpravy ale dosud stát vyplatil jen něco přes pět milionů. Mnozí žadatelé o odškodnění byli totiž odmítnuti, protože už jednou odškodněni byli. Ministerstvo vnitra kvůli zamítavým rozhodnutím čelí žalobám.

Milan Kopp, Veronika Malá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít