Jako pohřební parte jsou titulní stránky dnešních slovenských deníků. Jejich vydavatelé tímto způsobem znovu protestují proti tiskovému zákonu. Ten totiž dává právo na odpověď každému člověku, který se cítí dotčený i třeba pravdivou zprávou v novinách. Čtenáři si tak dnes mohou na první straně přečíst pouze černě orámovanou výzvu.

Tento článek je více než rok starý.

10:52 11. dubna 2008 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zákon od začátku směřoval k tomu, aby vládní politici nasadili svobodnému tisku náhubek, proto do něj prosadili nesmyslně široké právo na odpověď, říkají vydavatelé. Slovenská vláda a parlament prostě odepsaly svobodný tisk, takový vzkaz posílají do světa. Novinovým parte chtějí zanechat stopu v historii, aby každý věděl, kdy se to stalo.

Generální ředitel vydavatelství Petit Press Alexej Fulmek k tomu přiznává, že jde také o projev zoufalství: "Je to vlastně pochování jakékoliv rozumné diskuze, která tady probíhala. Budou to odpovědi firem, politiků, mafiánů, gangsterů. A nic se neděje, kultura naší země si na to zvykne. Není to smrt novin, jen budou vypadat úplně jinak," podotkl Fulmek.

Vláda Roberta Fica prosadila zákon bez ohledu na námitky médií a opozice. Premiér považuje zákon za skvělou právní normu, která umožní občanům bránit se lžím a výmyslům novinářů. Politici podle něj právo na odpověď prý využívat nebudou.

Do protestu se stejně jako před dvěma týdny zapojily všechny deníky. Vydavatelé chtějí důrazně připomenout, že novináři dělají noviny pro čtenáře. Proto obsah novin nemohou určovat politici, ale jedině šéfredaktor a další zástupci vydavatelů.

Noviny nebudou ke čtení

Klíčovým problém je právo na odpověď. To podle vydavatelů povede k situaci, kdy dotčené osoby zahltí noviny svými reakcemi a noviny se nebudou dát číst. Jestliže vydavatelé odmítnou odpovědi publikovat, vystavují se pokutám do výšky 150.000 korun a drahým soudním sporům.

Vydavatelé se proto obracejí především na prezidenta Ivana Gašparoviče, který ještě může vrátit tiskový zákon do parlamentu, a také na mezinárodní organizace a zahraniční politiky, kteří by mohli slovenskou vládní koalici donutit k ústupkům. Zákon kritizuje například Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě, podle níž je nedemokratický a omezuje svobodu slova.

Prezident zatím znění zákona podporuje. Včera ztroskotala i snaha opozičních stran, které chtěly vymoci od vlády ústupky v tiskovém zákonu tím, že blokovaly schválení lisabonské smlouvy o reformách Evropské unie. Strana maďarské koalice však při hlasování narušila opoziční bojkot a pomohla vládním stranám k potřebné ústavní většině.

Martin Hromádka, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít