S opravou hřbitova v Terezíně pomůže ministerstvo
Ministerstvo kultury pomůže Národnímu památníku Terezín, který minulý týden vážně poškodil neznámý zloděj. Z tamních hrobů odcizil přes tři stovky bronzových desek se jmény obětí holocaustu. Ministr Václav Jehlička to považuje za barbarský čin a hodlá se zasadit o to, aby se hřbitov vrátil co nejrychleji do původního stavu.
"Jedná se o společensky závažný čin, který pošlapává památku všech obětí druhé světové války, a to bez ohledu na to, zda to bylo spácháno na základě zvrácené ideologie či z důvodů čistě zištných," řekl Radiožurnálu mluvčí ministerstva Jan Cieslar.
Policisté podle jejich litoměřické mluvčí Aleny Romové po pachateli krádeže intenzivně pátrají, zatím ho ale nedopadli. Zloději hrozí trest až osm let vězení. Mluvčí rovněž připomněla, že tento případ není v Terezíně první. "Před dvěma lety policie zaznamenala i několik krádeží a pokusů krádeží bronzových desek. Cenné pamětní desky zmizely z pietních míst," podotkla mluvčí.
Ředitel památníku Terezín Jan Munk se domnívá, že bezmála milionovou škodu způsobili sběrači kovů. "Pravděpodobně se jedná o nějaký gang nebo organizovanou skupinu a motivem je materiál, který chtějí prodat," řekl Munk. Uhlídat rozsáhlý terezínský hřbitov, na kterém je přes 2300 pomníků, je podle ředitele velmi složité. Pravidelně sem sice zajíždí policejní hlídky, památník uvažoval i o instalaci kamer nebo najmutí strážného, ale nikdy na to nenašel dostatek peněz.
Řešením proto má být postupné nahrazení odcizených i zbývajících bronzových desek materiálem z pryskyřice, který už zloděje lákat nebude. To může stát až několik milionů korun. Pomníky se však nestihnou opravit do 18. května, kdy se na hřbitově uskuteční tradiční Terezínská tryzna k uctění obětí nacistické perzekuce. Ministr Jehlička chtěl na dnešním zasedání vlády o situaci v Terezíně informovat své kolegy.
Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde se nacházela věznice gestapa. Leží zde také lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře. Šlo o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo zhruba 200.000 lidí z celé Evropy. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení.
