Kurzy češtiny na bruselské univerzitě ukončilo 16 studentů

Čeština je krásný, ale hodně složitý jazyk. Je ale hezké vědět, že se ji snaží naučit i lidé, pro které je ovládnutí slovanských jazyků opravdu tvrdý oříšek. Konec školního roku a začátek prázdnin oslavili i posluchači veřejných kurzů češtiny na Svobodné univerzitě v Bruselu. Nejdřív ale museli vyplnit závěrečný test a napsat kontrolní diktát. Náš bruselský zpravodaj Pavel Novák byl s mikrofonem u toho.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konzulka Lenka Pokorná na kurzu češtiny na bruselské univerzitě

Konzulka Lenka Pokorná na kurzu češtiny na bruselské univerzitě | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Text diktátu vybrala konzulka Lenka Pokorná ze sbírky básní Josefa Kainara. Kurzy češtiny letos ukončilo 16 studentů - dostali certifikát o absolvování intenzivního dvoutýdenního kurzu letní školy češtiny. Kromě výuky gramatiky a vytváření slovní zásoby mohli vidět i české filmy, setkat se s osobnostmi české kultury a poslouchat české písničky. A to vše po práci ve večerních kurzech. Obdivuhodné.

Vraťme se zpátky do třídy. Dvě sloky básně "Psala má milá" daly studentům nejpokročilejší skupiny docela zabrat. Když bylo dodiktováno, spořádaně odložili pera a jako snad všichni studenti po diktátu si hluboce oddechli.

Co vás překvapilo v diktátu? Bylo to strašné? "Jo, trochu jo. Jako když jsem byla malá. Strašný," říká studentka Marie. "Text není moc těžký, ale myslím, že jsem dělala chyby, tak uvidíme," dodala další studentka.

Belgičané - alespoň ti frankofonní - nejsou často ochotni se věnovat studiu druhého oficiálního jazyka Belgie, totiž nizozemštiny. Co je vede k tomu, aby si lámali hlavu s češtinou?

"Budu pracovat v Brně jako lektorka 'frankoustinu na université', ano. Jmenuju se Laura Dittieu, jsem Belgičanka, jsem z Bruselu," prozradila jedna ze studentek.

Studenti kurzů udělali podle ředitele Střediska českých studií na Bruselské svobodné univerzitě Jana Rubeše za dva týdny v jazyce velký pokrok: "Kdybych před čtrnácti dny, když se dělaly rozřazovací testy, měl projev, mluvil bych francouzsky. Dnes můžu mluvit česky a jsem si jistý, že mi všichni rozumíte."

Pak už se opravdu studenti seřadili a dostali doklad o tom, že zdolali první nástrahy českého jazyka. Měli radost.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme