G. Bush: Schvalování ozdravného plánu nekončí
Pokud Kongres nepřijme záchranný plán pro finanční sektor, povede to v ekonomice k bolestným a dlouhotrvajícím škodám. Řekl to americký prezident George Bush v reakci na odmítnutní Sněmovny reprezentantů podpořit plán na stabilizaci systému. Počítá se v něm s finanční injekci až 700 miliard dolarů do finančního sektoru. Nepřijetí zákona na záchranu americké ekonomiky Sněmovnou reprezentantů je zklamáním pro Evropskou komisi.
Bush ujistil svět, že proces schvalování záchranného balíku ještě není u konce. Sněmovna reprezentantů by se údajně měla sejít znovu ve čtvrtek.
"Potřebujeme legislativu, která se rázně zaměří na špatná aktiva ukrytá ve finančním sytému a pomůže věřitelům pokračovat v poskytování úvěrů firmám a spotřebitelům, a tak umožní americké ekonomice zase se pohnout z místa. Naše vláda chce tato aktiva koupit a zase prodat, až se trh uzdraví. Je pravděpodobné, že mnohá aktiva časem znovu získají hodnotu. Počítáme s tím, že většinu dolarů daňových poplatníků, které investujeme, budeme moci vyplatit zase zpátky," zdůraznil Bush.
Sněmovna reprezentantů odmítla záchranný plán ekonomiky
Sněmovnou reprezentantů neprošel návrh, který prezident George Bush a ministr financí Henry Paulson označují za nezbytný pro stabilizaci finančních institucí a na který chtějí věnovat 700 miliard dolarů. Jednání v Kongresu ale budou pokračovat. Henry Paulson zdůraznil, že je opatření nutné co nejrychleji přijmout:
"Jsem velmi zklamán z toho výsledku. Musím ale říct, že zákonodárci obou stran pracovali velmi tvrdě. Trhy po celém světě jsou ve stresu. Také americké rodiny pociťují finanční krizi. Já proto budu dál jednat s parlamentními lídry, dokud nenajdeme cestu, jak vytvořit komplexní plán, který stabilizuje finanční systém a ochrání americký lid."
Představitelé obou hlavních politických stran v Kongresu se nyní vzájemné obviňují, že obětovali potřebnou podporu vládě politikaření a stranickým zájmům. Listopadové volby se blíží a kromě prezidenta se bude volit i celá Sněmovna reprezentantů a část senátu.
Evropská komise neskrývá zklamání
"Evropská komise je zklamaná nepřijetím opatření k záchraně amerického finančního systému Sněmovnou reprezentantů." Tlumočil dnes stanovisko výkonného orgánu Evropské unie její mluvčí Johannes Laitenberger.
"Neklid na finančních trzích, kterému teď čelíme, vznikl ve Spojených státech a stal se problémem globálním. USA na sebe musejí vzít v této situaci zodpovědnost. Musejí ukázat rozhodný postoj v zájmu vlastní země i v zájmu světa. Komise očekává, že potřebná rozhodnutí přijmou Spojené státy brzy," uvedl mluvčí. Leitenberger také připomněl, že evropské státy spolupracují na řešení nastalé situace.
Akcie na houpačce, Evropa zachraňuje další bankovní domy
I když to v úterý po ránu vypadalo hodně dramaticky, během dopoledne se situace na akciových burzách uklidnila. Po prudkém pádu následovalo posilování. Investoři totiž věří, že americký ozdravný plán nakonec Kongresem úspěšně projde.
O situaci se horečně jednalo i v Paříži. Není důvod k panice, takový je výsledek úterní schůzky francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho se zástupci bankovního a pojišťovacího sektoru v Elysejském paláci. Podle prezidenta je francouzský bankovní systém mnohem více diverzifikovaný než americký, proto není důvod k obavám.
Dalším bankovním domem, který se evropské státy rozhodly zachránit je belgicko-francouzská banka a pojišťovna Dexia. Cena jejích akcií klesla na burzách v Bruselu a Paříži o třetinu. Země Beneluxu se už před tím dohodly na záchraně problémové belgicko-nizozemské banky Fortis. Británie zase zestátní problémovou hypoteční banku Bradford & Bingley. V hodině dvanácté spasila německá vláda problémy zmítanou hypoteční banku Hypo Real Estate. Cena za její záchranu? 35 miliard eur.
Českých bank, přestože mají většinou zahraničního vlastníka, by se krize dotknout neměla, řekl včera Radiožurnálu viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. " Nezdá se, že by to mělo hrozit. My situaci sledujeme, samozřejmě nemáme prst na každém investičním rozhodnutí bank, ale podle poznatků, které máme, by ty vlivy na české banky, takové ty prvořádové, nějakým přímým přenosem přes finanční soustavu, měly být minimální. Ta propojenost není veliká."
