Debata o zvýšení limitu pojištění bankovních vkladů pokračuje
Ministerstvo financí možná nakonec změní názor a bude garantovat vklady střadatelů až do výše 1 milionu korun. Ještě včera náměstek Eduard Janota Radiožurnálu potvrdil, že k zvýšení hranice není důvod - banky u nás jsou očištěny od problematických úvěrů a ekonomika je v dobré kondici. Jeho šéf, Miroslav Kalousek ale v dnešním tisku připustil, že debata o zvýšení záruk je možná. K posílení státních garancí za vklady už přistoupilo několik evropských zemí - kromě Německa například Dánsko a Rakousko.
Pojištění bankovních vkladů v Česku by se mohlo brzy zvýšit. Ministr financí Miroslav Kalousek z KDU-ČSL připustil, že by se vklady mohly pojistit až do milionu korun. Pojištění dnes kryje úspory do 620 000. Debatu o něm rozvířilo v posledních dnech to, že kvůli finanční krizi chce Německo, Rakousko, Irsko a Dánsko záruky za vklady posílit. A Češi se prý už zajímají o spoření v Německu.
Větší záruku za bankovní vklady - to nevyloučil podle Hospodářských novin ani viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Taková změna by podle něj snížila riziko, že Češi budou spořit v zahraničí. V pojištění bankovních vkladů dává Evropská unie členským státům volnou ruku. Stanoví jenom dolní limit - 20 tisíc eur - a ten Česko už teď převyšuje.
Zvýšení pojistného limitu by banky přišlo draho - do fondu pojištění vkladů by musely odvádět víc peněz. Úplná státní garance na vklady, o které se debatuje v Německu a Rakousku a kterou zavedlo Irsko, ale v Česku zatím není na pořadu dne.
EU: Chránit banky před krachem
Evropská unie chce znovu vybudovat důvěru v bankovní systém. Jak? Už včera o tom jednali ministři financí 15 zemí eurozóny a Slovenska, které přejde na společnou evropskou měnu 1.ledna. Dnes se k nim připojí i jejich kolegové ze zbylých zemí sedmadvacítky, aby také hledali cesty, jak napravit pochroumanou prestiž bankovního sektoru.
"Nenecháme padnout žádnou systémově důležitou banku," dohodli se včera ministři financí zemí eurozóny. Šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet je přitom ujistil, že na případy potíží dalších velkých bank je jeho ústav připravený: "Budeme pokračovat v naší podpoře a finančním trhům dáme hotový kapitál kdykoli bude potřebovat a jak dlouho bude potřebovat."
Evropa chce zásahy na záchranu velkých bank koordinovat. A obnovit tak důvěru ve velké bankovní domy působící v několika zemích najednou. Spolupráce mezi státy, jde-li o velké peníze, není právě nejsnadnější. Bankovní systémy jednotlivých zemí jsou rozdílné a nějaká celoevropská solidarita tu nefunguje.
Nevypadá to, že by měla myšlenka vytvoření nějakého mnohamiliardového fondu na pomoc padlým evropským bankám mezi státy velkou podporu. Je přitom pochopitelné, že daňovým poplatníkům v Maďarsku nebo Dánsku by asi bylo líto společných peněz na záchranu nějaké banky třeba v Itálii. Členské země by se mohly možná alespoň dohodnout na nějakém přísnějším dohledu nad bankovními domy působícími ve více státech. Ale ani v tomto případě asi nebude nalezení společného postoje snadné.
Členské státy jsou schopné se shodnout na tom, že na situaci na finančních trzích je třeba reagovat koordinovaně. Měl by se například zpřísnit dohled na bankami, které operují ve více státech. Nová pravidla by měla zajistit, aby na potíže banky v určitém státě nedoplatili více klienti dceřiné než mateřské společnosti.
Unijní státy jsou zatím rozdělené v názoru na to, kdo by měl mít vrchní dohled nad bankami s přeshraniční působností. Jestli centrální banka země, kde sídlí dceřiná společnost, nebo ta, na jejímž území je registrované ústředí celé bankovní skupiny.
Podle eurokomisaře Joaquína Almunii by ale státy neměly zapomínat na celoevropskou solidaritu a měly by se vyvarovat jednostranného řešení potíží svých finančních ústavů. Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet pak po skončení jednání ministrů eurozóny řekl, že centrální banka je připravena poskytnout finančním trhům veškerý kapitál, který budou potřebovat a jak dlouho ho budou potřebovat.
V atmosféře rostoucích obav sevčera propadly akcie na burzách v Evropě, Severní Americe i východní Asii. Pražská burza vykázala nejsilnější denní ztrátu od svého vzniku v roce 1993.
