O pokračování či konci Topolánkovy vlády se rozhodne příští středu
Poslanecká sněmovna bude ve středu 22. října od deváté hodiny na návrh ČSSD hlasovat o nedůvěře vládě. O termínu dnes rozhodl předseda dolní komory Miloslav Vlček. Znamená to, že poslanci se budou vyjadřovat k vládnutí koaličního týmu Mirka Topolánka po krajských volbách a mezi prvním a druhým kolem voleb senátních.
ČSSD počítá s tím, že se k ní připojí nejen komunisté, ale také někteří nespokojení poslanci koaličních stran. Nejsilnější opoziční strana je podle jejího místopředsedy Milana Urbana navíc i přesvědčena o tom, že pro svůj krok získá silnou podporu právě od voličů v regionech.
"Samozřejmě budeme s velkým očekáváním vnímat výsledky krajských voleb, protože to tak trochu považujeme za referendum o vládě Mirka Topolánka, a myslíme, že voliči se vysloví pro to, aby tato vláda skončila. Jelikož to nejde učinit jinak než vyslovením nedůvěry ve sněmovně, tak my to uděláme hned v tom týdnu po volbách," uvedl Urban.
K urnám se lidé vypraví poprvé tento pátek a sobotu, podruhé za týden. Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová z ODS ale záměr sociálních demokratů hlasovat hned po krajských a mezi dvěma koly senátních voleb o nedůvěře vládě důrazně odsoudila.
"Motivem je bezpochyby ovlivnění voleb před druhým kolem. Považuji to za násilnický čin proti demokratickému průběhu voleb, uzurpování si něčeho, co v demokratické společnosti není potřeba a není vhodné, to znamená ovlivňovat lidi při rozhodování mezi volbami. Tam už do toho velká politika vstupovat nemá," podotkla Němcová.
O úmyslu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě mluví ČSSD od kauzy bývalého poslance ODS Jana Moravy. Šéf strany Jiří Paroubek už dříve Radiožurnálu řekl, že pokud by současný kabinet padl, jsou sociální demokraté ochotni jednat o nové vládě. Zemi by podle nich do mimořádných voleb mohl vést tým odborníků.
K vyslovení nedůvěry je potřeba nejméně 101 hlas. Poslanecký klub ČSSD má 70 členů, frakce KSČM pak 26. Opozice má tedy 96 hlasů. V dolní komoře je pak šest nezařazených zákonodárců. Naposledy se k nim přiřadili Jan Schwippel a Juraj Raninec z ODS, kteří opustili nedávno klub své strany. S levicí občas hlasují i někteří vládní poslanci.
