Sněmovna i přes odpor opozice začala projednávat smlouvy o radaru v Brdech
Sněmovna by dnes mohla znovu pokračovat v diskuzi o česko-amerických smlouvách o zřízení radarové základny v Brdech a o podmínkách pobytu amerických vojáků na českém území. Opozici se totiž včera nepodařilo tento bod z programu vyřadit. Podle premiéra Mirka Topolánka by se o nich mohlo ve výborech jednat déle než obvykle, takže by jejich definitivní schvalování přišlo na řadu až po inauguraci nového amerického prezidenta na konci ledna. Nedaleko sněmovny protestovalo několik odpůrců radaru. Senátoři chtějí o smlouvách o radaru hlasovat až v novém složení.
Při hlasování o vyřazení smluv z programu se k opozici připojily dvě zelené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová. Návrh ČSSD podpořil i lidovec Ludvík Hovorka. Poslanec ODS Vlastimil Tlustý se zdržel. Z pěti přítomných nezařazených se zdržel také Michal Pohanka. Zbývající se přidali ke koalici a byli proti. Po dnešní debatě o smlouvách bude sněmovna hlasovat o tom, jestli se dokumenty, související s radarovou základnou zamítnou, nebo jestli je budou posuzovat příslušné výbory.
Premiér Mirek Topolánek sněmovnu vyzval, aby se o textech jednalo ve výborech déle než obvykle - v prodloužené lhůtě 60 dnů. Dá se tak podle něj vyjít vstříc všem, kteří chtějí počkat až na novou americkou administrativu po amerických prezidentských volbách. Na téma radaru mluvil Mirek Topolánek také v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
O radaru debatovali poslanci Jan Vidím Lubomír Zaorálek ve středečním Radiofóru.
Smlouvy budou další sněmovní zkouškou vlády
Pro vládu, která je po letošních senátních a krajských volbách psychicky velmi oslabená bude projednávání znamenat velkou zkoušku. Opozice stále radar odmítá, vláda nemá jisté ani všechny hlasy svých poslanců. Dvě poslankyně zelených Věra Jakubková a Olga Zubová totiž už dlouho dávají najevo, že mají o radaru vážné pochybnosti, teď po volbách, ve kterých jejich strana propadla se v nich ten názor může ještě utvrdit.
Obě patří k vnitrostranické opozici vůči předsedovi Martinu Bursíkovi, která ma za to, že volby skončily pro zelené krachem zejména proto, že vedení nenaslouchá členům strany a jejím voličům, a to například při prosazování stavby radaru. Na druhé straně ale mohou vládní koalici pomoci někteří poslanci sociální demokracie. Patří mezi ně například Petr Wolf, který poslanecký klub ČSSD opustil.
Jistý je alespoň mechanismus hlasování. Zákonodárci o česko-amerických smlouvách mají hlasovat poprvé do konce tohoto týdne, na definitivní hlasování má dojít v prosinci - tedy až po listopadových amerických prezidentských volbách. Řekla to ministryně obrany Vlasta Parkanová, která si od toho odsunutí konečného rozhodnutí až na prosinec slibuje, že tak vyjde vstříc právě poslancům Strany zelených a získá jejich hlasy pro. Vychází se z toho, že u smlouvy o umístění základny je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech zákonodárců, smlouva o podmínkách pobytu Američanů u nás vyžaduje jen většinu přítomných.
Šéf Senátu: O radaru chceme hlasovat až v prosinci
Bez ohledu na časový harmonogram sněmovny bude o obou česko-amerických smlouvách hlasovat také Senát. V něm budou mít i po volbách tyto dohody větší podporu než ve sněmovně. Za současné konstelace je jisté, že by smlouvy v horní komoře prošly.
Senátoři chtějí o smlouvách o radaru hlasovat až v novém složení. Radiožurnálu to řekl šéf horní komory Přemysla Sobotka: "Vzhledem k tomu, že se obměnila třetina senátorů a přestože klub senátní (ODS -pozn. red.) je nejsilnější, zůstává v počtu 35, tak jsme si uchovali svou slušnost a chceme potvrdit, že o radaru jako o závažném momentu, přestože ho podporujeme, budeme hlasovat až v prosinci," řekl Radiožurnálu Sobotka.
Smlouvu o umístění amerického protiraketového radaru v Česku uzavřely v Praze vlády obou zemí v červenci a stvrdili ji svými podpisy ministři zahraničí Condoleeza Riceová a Karel Schwarzenberg. Dohoda umožňuje postavení radaru, jedné součásti amerického protiraketového deštníku, na našem území ve vojenském újezdu Brdy. V září pak Česká republika a Spojené státy v Londýně podepsaly druhou klíčovou smlouvu týkající se plánované stavby amerického radaru v Brdech. Takzvaná dohoda SOFA upravuje pobyt amerických vojáků na radarové stanici. Kromě toho uzavřely obě strany i Deklaraci o strategické spolupráci.
O radar se zajímají cizí zpravodajské služby
Výroční zpráva Vojenského zpravodajství přinesla podobné informace jako zpráva civilní rozvědky o zájmu cizích agentů o plánovanou výstavbu amerického protiraketového radaru ve vojenském újezdu Brdy. Na rozdíl od Bezpečnostní informační služby ale vojenská rozvědka neuvedla konkrétní zemi, přestože civilní rozvědka za tím vidí ruské agenty. BIS uvedla, že o radar mají zájem ruští agenti, kteří se také snaží ovlivnit české veřejné mínění proti němu.
Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek dodal: "Vojenské zpravodajství skutečně v roce 2007 zaznamenalo konkrétní zájem o informace o možné výstavbě protiraketové základy USA. Je zcela přirozené, že zájem o informace mají státy, které dávají najevo určitý odpor k této myšlence."
Expremiér a bývalý šéf sociální demokracie Stanislav Gross v srpnu pro Lidové noviny přiznal, že jednání o případném umístění amerického protiraketového radaru na území Česka zahájila vláda ČSSD. Její současné vedení to ale popírá a tvrdí, že za jejich působení začaly jen technické konzultace s Američany.
Celý systém amerického protiraketového štítu, jehož součástí je i plánovaný radar v Česku, má podle USA v budoucnu chránit před útokem ze zemí, které vyvíjejí jaderný program a nemají pro něj dostatečně přesvědčivé mírové vysvětlení, jako jsou například Írán nebo Severní Korea. S radarem by mělo být propojeno silo s desítkou raket umístěných v Polsku.
