Výročí 17. listopadu provázely vzpomínky, emoce i konflikty
Občané České republiky si dnes připomínají výročí 17. listopadu 1989. Tehdy vyšli mladí lidé do ulic uctít výročí zásahu nacistů proti českým studentům v roce 1939. Demonstrace se spontánně změnila v protest proti režimu komunistické strany. Po brutálním zásahu policistů se protesty přelily do celé republiky a staly se rozbuškou, která otřásla tehdejšími politickými pevnostmi.
Lidé přicházeli hlavně na Národní třídu. Ta se během dnes změnila ze symbolu událostí před 19 lety na živě kypící diskusní fórum o současnosti. Převážila dvě témata: radar a návrat komunistů k moci.
"Tyto vzpomínkové akce, ať už k 17. listopadu 1989 nebo 1939, má cenu pořádat právě proto, aby lidé neustále věděli, že svoboda je křehká a že je třeba ji bránit, že za ní musíme bojovat a že musíme pro to i něco obětovat," zdůraznil premiér Mirek Topolánek.
Připomínat si minulost je důležité zejména v současné době, myslí si i předseda Strany Zelených Martin Bursík. "Já jsem toho názoru, že ostatní politické strany by neměli komunisty vtahovat k moci, ale to, že teď na krajích se stávají součástí moci, to je věc, která je velmi vážná a skutečně mně dělá starosti," uvedl.
Sociální demokracie ovšem považuje strašení komunisty za přehnané. Místopředseda strany Zdeněk Škromach si nemyslí, že by hrozilo nějaké nebezpečí. "Spíš je to účelové tak, aby ODS naháněla sociální demokracii do svého náručí tím, že hovoří o tom, že komunisté jsou nepřijatelní, tím svým primitivním antikomunismem. Kdyby to mysleli vážně, tak by pro to museli něco udělat," řekl Škromach.
Lidé, kteří přišli na Národní třídu, si ale připomínali boj proti komunismu. Proto se jim nelíbilo, že pamětní místo se snaží ke své agitaci využít aktivisté z hnutí ne základnám. "To sem nepatří, protože je to svátek 17. listopadu, kdy jsme se konečně zbavili komunismu, a potřebujeme, aby se v tom stylu pokračovalo," řekla jedna z účastnic vzpomínkových akcí.
Hádky na Národní třídě postupně převážily nad původním smyslem zapalování svíček jako připomenutí událostí před 19 lety. To se příliš nelíbilo ani prvnímu polistopadovému prezidentovi Václavu Havlovi. "Chápu mladé lidi, že se potřebují bouřit proti něčemu a teď si nalezli radar. Mně o přijde celé dost nesmyslné," poznamenal Havel.
Některé konflikty musela řešit i policie. Týkaly se sporu mezi příznivci amerického radaru a jeho odpůrců. Stovky jich vpodvečer zablokovaly Národní třídu a přerušily tramvajovou dopravu. Účastníci hlavní demonstrace, kterou uspořádala iniciativa Ne základnám, se poté vydali průvodem až před sídlo kabinetu - Strakovu akademii. Tam rozvinuli transparent s nápisem "Tato vláda musí skončit" a zapálili svíčky jako symbol konce vlády. Státní policisté střežící budovu zadrželi jednoho demonstranta, který se s nimi dostal do konfliktu.
Nejdramatičtější situace však dnes byla v Litvínově, kde se policie střetla se stoupenci krajně pravicové Dělnické strany, kteří se chtěli dostat na romské sídliště Janov. Policisté museli její příznivce zastavit pomocí těžké techniky, koní, slzného plynu a dělobuchů.
Jste spokojeni s vývojem demokracie u nás 19 let po pádu komunistického režimu? Hlasujte v naší anketě!
