Maximální týdenní pracovní doba má podle evropských poslanců zůstat 48 hodin. Evropský parlament ve Štrasburku odmítl návrh směrnice, která umožňovala rozšířit za určitých podmínek pracovní dobu na 60 až 65 hodin týdně. Znamená to, že Česko teď bude muset jako nastupující předsednická země Evropské unie hledat kompromis mezi stanovisky členských států a parlamentu.

14:18 17. prosince 2008 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Členské státy se v Radě ministrů domluvily, že si zaměstnanec se zaměstnavatelem mohou dohodnout výjimky ze zásady 48hodinové pracovní doby. Lidé by tak mohli pracovat i 65 hodin týdně, když by se do času práce započítávala i takzvaná neaktivní pracovní pohotovost. Tedy například, když je zaměstnanec doma připravený nastoupit na telefonickou výzvu do práce. Tyto výjimky se dnes týkají především pracovníků ve zdravotnictví.

Europoslanec za sociální demokraty a bývalý odborový předák Richard Falbr k tomu řekl: "To přece nejde, vracet se téměř o 100 let zpátky. Do toho období divokého kapitalismu 19. století, kdy lidé dělali od nevidím do nevidím a brali za to minimální mzdu. To jsou úplné nesmysly."

Europoslanci odmítli návrh členských států vysokou většinou. Chtějí, aby se do tří let všechny možnosti k rozšíření pracovní doby nad 48 hodin týdně zrušily. Kompromis musí Rada ministrů, Evropská komise a Parlament hledat ve smírčím řízení. To má trvat osm týdnů a povede je už Česká republika jako nastupující předsednická země Unie.

Přečtěte si také:
Češi budou moci od roku 2010 volně pracovat v Dánsku
Česko přitvrdí v jednáních se státy EU, které nám ještě neotevřely pracovní trh

Pavel Novák, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít