Evropa se sejde kvůli plynu z Ruska
Utažené kohoutky s ruským plynem na Ukrajině už snížily dodávky v několika evropských zemích, například Rumunska, Polska nebo Maďarska. Moskva obvinila Kyjev z toho, že si plyn nelegálně čerpá pro svoji spotřebu. Dluh ukrajinského Naftogazu se podle ruského Gazpromu vyšplhal na 600 miliónů amerických dolarů. České předsednictví Evropské unii už vyzvalo ruskou stranu k dodržování nasmlouvaných objemů a na pondělí svolalo mimořádnou schůzku zemí sedmadvacítky.
Zatím se ale jedná o bilaterální záležitost Ruska a Ukrajiny, vysvětlil Českému rozhlasu velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: "Obchodní spor si Rusko a Ukrajina si musejí vyřešit sami. Oběma jde o miliardy dolarů ročně, proto chtějí, aby se Evropská unie postavila na jejich stranu. Do komplexu jejich smluv ale zvenku není vidět. Současně má Unie nástroje k tomu, aby se v případě potřeby obešla buď bez ruského plynu, stejně jako bez Ukrajiny jako tranzitní země. Páku máme na oba dva."
Bartuška zdůraznil, že skutečně existují možnosti, jak by se Evropa zbavit mohla rusko-ukrajinského sporu: "Například pokud se Evropa rozhodne vybudovat na svém pobřeží síť terminálů na kapalný plyn, tak samozřejmě debata s Ruskem a Ukrajinou bude docela jiná. Už dnes vozí Velká Británie a Francie velkou část své spotřeby v kapalné podobě ze Středního Východu, Jižní Ameriky nebo z Afriky. Pro Francii je Rusko dodavatelem jen asi 20 % plynu, pokud vypadne, nahradí ho Alžírsko, Nigérie nebo třeba Katar."
Ruská energetická firma Gazprom z poklesů dodávek plynu obviňuje Ukrajinu, která si prý nelegálně odebírá plyn určený pro Unii. To Kyjev odmítá s tvrzením, že odklonil pouze nezbytné množství plynu pro technické účely, aby zachoval v potrubí potřebný tlak. Ukrajinští přestavitelé dokonce řekli, že museli doplnit objem plynu směřující do zemí Evropské unie z vlastních zásob.
Rusko popírá, že by používalo omezování dodávek k dosažení politických cílů. Trvá na tom, že celá kauza je čistě obchodním sporem o cenu suroviny mezi Moskvou a Kyjevem. Zástupce Gazpromu v této souvislosti prohlásil, že jeho firma už nemůže dál při tranzitu plynu spoléhat pouze na Ukrajinu. Hledá proto náhradní varianty.
Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz mezitím vyhlásila, že doplatila Gazpromu všechny dluhy za plyn za loňský rok. Toto tvrzení ale výkonný ředitel společnosti Gazprom Export Alexandr Medveděv na dnešní tiskové konferenci v Praze označil za lež:
"Můžete dál lhát, ale ta lež se nikdy nestane pravdou. A tou je to, že dluh Ukrajiny v hodnotě 600 milionů dolarů nebyl splacen. Tento cynický postoj nemá v naší energetické historii obdoby. My máme pro tuto situaci jediné vysvětlení: podle našeho názoru je celý problém dán vnitropolitickým rozbrojem mezi premiérkou Tymošenkovou a prezidentem Juščenkem."
Snížení dodávek plynu pocítilo Maďarsko, Polsko, Slovensko a hlavně Rumunsko. České předsednictví Evropské unie vyzvalo k co nejrychlejšímu řešení sporu a k okamžitému obnovení dodávek plynu do Evropské unie v plném objemu. Místopředseda české vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra zdůraznil, že EU se bude v budoucnu muset podobným potížím vyhýbat předem. Ujistil také, že Evropská unie nebude hrát rozhodčího ve sporu o dodávky plynu mezi ruským Gazpromem a Ukrajinou. Tento spor je čistě obchodní.
Jestli se dá v brzké době čekat dohoda mezi Moskvou a Kyjevem a obnovení provozu, na to odpovídá bývalý velvyslanec České republiky na Ukrajině Pavel Máša:
"Dohoda vždycky reálná je, ale záleží na připravenosti ukrajinské strany - v tomto případě především. Zatím byl postoj Ukrajiny velmi nečitelný. Oni mluví o velice rozdílných cenách, na které jsou ochotni přistoupit. A proto pro partnery nejen v Rusku, ale i v Evropské unii, Kyjev zůstává poněkud záhadou."
