Zásobování ruským plynem dramaticky pokleslo, Slovensko vyhlásilo stav nouze

Důsledky krize kolem ruského zemního plynu pociťuje celá Evropa. Zastavení dodávek plynu výrazně dopadlo na balkánské země. V nejhorší situaci se ocitly Bulharsko a Srbsko. Slovensko kvůli sníženým dodávkám vyhlásilo nouzový stav. Jednotlivé odběratele ale zatím regulovat nebude. Do plynových rezerv museli sáhnout už také v Polsku. K urychlené nápravě situace vyzvala Evropská unie. Podle ní by mělo Rusko s Ukrajinou obnovit jednání a spor vyřešit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

plynovod

plynovod | Zdroj: ČTK

Slovensko vyhlásilo stav nouze kvůli nedostatku zemního plynu. Slovenská vláda chce především zajistit plyn pro domácnosti a tak je možné, že už od zítřka omezí dodávky do velkých průmyslových podniků.

"Zažíváme největší pokles v historii, dostali jsme jen 30 procent plynu, který jsme objednali," oznámil šéf představenstva Slovenského plynárenského podniku Bernd Wagner.

Stav nouze platí do odvolání a odstavení velkých průmyslových podniků závisí na dalším postoji Ruska. V kritické situaci mohou plynaři odpojit továrny od plynu přesně podle zákona o energetice tak, aby zajistili bezpečnost a co nejméně omezili výrobu.

Denní spotřeba plynu na Slovensku je 30 milionů kubických metrů a ze zásob může čerpat pouze 22 milionů kubíků. Množství zásob však zástupci SPP neuvedli, domácnosti se ale podle nich nemusejí o přísun energie obávat.

Zastavení ruských dodávek plynu výrazně dopadlo na balkánské země

Dodávky plynu Rusko zastavilo Bulharsku, Rumunsku, Řecku a Makedonii. Srbsko dostává polovinu obvyklého množství a Chorvatsko pětinu. Bulharsko má údajně zásoby jen na několik dnů a Srbsko je na tom podobně kvůli chybějícímu velkokapacitnímu skladišti zemnímu plynu.

Nejhorší situace je asi v Bulharsku, kde dostávají z Ruska až 92 procent spotřeby plynu. Se zásobami prý mohou vydržet pouze několik dní. A také v Srbsku, kde sice dostávají přibližně polovinu obvyklého množství, ale zároveň nemají téměř žádné zásoby. I proto už vyzvali velké stání podniky k vytápění naftou nebo petrolejem.

V Rumunsku mají poměrně velké zásoby zemního plynu - přibližně 2 miliardy a 200 milionů kubíků, ale považují situaci za mimořádně vážnou, protože tam panují mrazy až do 20 stupňů pod nulou.

Také v Polsku pociťují snížení dodávek plynu z východu

Zatímco na Balkán se dnes dodávky zcela zastavily, v Polsku pociťují jen snížení tlaku plynu z východu. Státní plynárenská společnost začala využívat zásob a zvýšila odběr z druhého plynovodu, který do Polska vede z Ruska přes Bělorusko.

Polsko tak zatím před přímým důsledkem rusko-ukrajinského plynového sporu chrání zmíněný plynovod Jamal, který vede přes Bělorusko. Moskva už zdvojnásobila dodávky touto trasou.

"Kvůli snížení dodávek plynu na rusko-ukrajinské hranici jsme zvýšili odběr z Běloruska. Tento plynovod teď pracuje na maximální výkon. Státní plynárenský podnik proto sáhl do zásob našeho systému," oznámil náměstek ministra hospodářství Adam Szejnfeld.

Velké polské podniky se obávají, že jim stát brzy začne krátit dodávky plynu. Podle ministra hospodářství Waldemara Pawlaka o tomto opatření vláda zatím neuvažuje.

Přečtěte si také:
Dodávky zemního plynu z Ruska k nám klesly na čtvrtinu

Martin Dorazín, Jaromír Janev, Ľubomír Smatana, Katarína Brezovská, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme