Připomínáme si 40. výročí sebeupálení Jana Palacha
Před 40 lety se na protest proti komunistickému režimu upálil dvacetiletý student Jan Palach. Jeho památku uctil u památníku na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i premiér Mirek Topolánek.
Palachův čin vnímá i přes jeho zdánlivou nesmyslnost jako silný impuls odporu proti totalitě. Dodal také, že nevěří tomu, že by to dnešní mladá generace nepochopila.
"Každá generace má pocit, že ti mladí na to kašlou. Myslím, že to není pravda a že právě dnešní generace, která vyrůstá v úplně jiném prostředí, za jiných podmínek a příležitostí, si udělá hodnotový žebříček na základě všech informací a událostí. A Jan Palach - ať už přímo nebo nepřímo, tam bude také," zdůraznil premiér.
Jan Palach nejednal zkratkovitě: jeho rozhodnutí obětovat život pro svobodu ostatních bylo promyšlené, byl přesvědčený, že vyčerpal všechny ostatní možnosti a inspiroval se zřejmě protestním sebeupalováním buddhistických mnichů. Dopoledne 16. ledna napsal čtyři dopisy - dva přátelům, třetí svazu spisovatelů, čtvrtý přinesl na Václavské náměstí v aktovce.
Více se dozvíte z dvoudílného dokumentárního pořadu z cyklu Příběhy 20. století. Reprízu prvního dílu uslyšíte na Rádiu Česko v sobotu 17. 1. 2009 od 13.06, premiéru druhého dílu odvysíláme v neděli 18. 1. 2009 od 10.06 (reprízu v sobotu 24. 1. 2009 od 13.06) hodin.
Na oběť Jana Palacha se vzpomínalo také v Lucemburku
40 let od sebeupálení Jana Palacha se na jeho čin vzpomínalo také v Lucembursku. V hlavním městě tohoto velkovévodství je totiž náměstí pojmenované po Janu Palachovi. K pamětní desce tam dnes naši krajané, přátelé někdejšího Československa a zástupci velvyslanectví položili květiny.
Square Jan Palach je prostranství s kašnou v rohu hlavního Lucemburského náměstí Place d´Armes. Velkou zásluhu na pojmenování části Lucemburku po českém hrdinovi měl zástupce starosty Fernand Zürn.
Byl velkým přítelem Československa. Za války totiž krátce pracoval v rozhlase v Protektorátu a zapojil se do odboje. Byl odsouzen k smrti a z pakrácké věznice ho vysvobodilo až květnové povstání. Organizoval také protesty po obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 68.
"Pamatuji se na den, kdy došlo k invazi. Přišel domů a byl úplně bledý. Byl v šoku. Ihned založil se svými politickými partnery výbor pro solidaritu s lidem Československa a organizoval protestní pochody," vzpomíná dcera Fernanda Zürna Matrine. Letos to byla ona, kdo k pamětní desce kladl kytici růží. Bílých jako symbol mravní čistoty.
Pojmenování náměstíčka po Janu Palachovi bylo zprvu dalo by se říct "partyzánskou" akcí. Fernand Zürn spolu s kolegou radním nechali zhotovit cedulku a 20.srpna 1969 v předvečer prvního výročí sovětské invaze ji umístili na dům v rohu náměstí d´Armes. Bez vědomí městské rady. Nikdo si ji ale nedovolil sundat. Oficiálně se náměstíčko jmenuje po Janu Palachovi od návštěvy prezidenta Václava Havla v Lucemburku v roce 1991.
Položením kytice ale vzpomínka na Jana Palacha v Lucemburku nekončí. Naše velvyslanectví chtělo památku českého studenta uctít hudbou. Nečekaně tak vzniklo nové dílo - requiem za Jana Palacha, říká velvyslankyně Kateřina Lukešová. "Náhoda tomu chtěla, že muž, kterého jsme požádali o pomoc, Dafydd Bullock, který učí hudbu na Evroské škole v Lucemburku a který je vášnivým přiznivcem české hudby, se nabídl že by sám složil requiem k poctě Jana Palacha. Teď je to ve fázi posledních zkoušek a 29.ledna bude mít premiéru v jednom z největších lucemburských kostelů sv. Josefa."
Ačkoli mnoha mladým Lucemburčanům už jméno Jan Palach mnoho neříká, jeho náměstí v centru jejich hlavního města a pamětní deska na něm by měli zajistit, že se na čin tohoto mladého Čecha nikdy nezapomene.
