Premiér: Další finanční injekce do hospodářství by byly zhoubné
V Bruselu začíná první summit Evropské unie pod českým předsednictví. Jeho hlavními tématy jsou uplatňování evropského plánu obnovy hospodářství a také energetická bezpečnost. Šéfové států a vlád by měli například rozhodnout o rozdělení přibližně čtyř miliard eur na projekty zvýšení energetické nezávislosti na jednom zdroji.
Nové záchranné balíčky pro hospodářství by byly zhoubné. Před schůzkou lídrů zemí Evropské unie v Bruselu to prohlásil český premiér Mirek Topolánek. Odmítl tak požadavky Spojených států na koordinaci nových injekcí pro churavějící ekonomiku.
"Nejenom my, ale i velká část Evropy se na to dívá poměrně nedůvěřivě. Američani roztočili obrovské kolo permanentních akcí a permanentních stimulů. Je vidět, že americké školství, speciálně základní a možná i střední, nemá pojetí historie a dějin vlastní země zpracované velmi dobře, protože kdyby si trochu něco přečetli o vlastních dějinách a 30. letech minulého století, tak by viděli, že toto k cíli nevede," poznamenal Topolánek.
Evropští lídři tototiž mají na dnešním a zítřejším summitu dohodnout také společnou pozici Unie před dubnovou schůzkou dvaceti hlavních světových ekonomik v Londýně. Spojené státy chtějí, aby se prioritou G-20 staly nové finanční injekce upadajícímu hospodářství. Jenže návrh závěrů evropského summitu, který má Český rozhlas k dispozici hovoří jasnou řečí: Evropa dává přednost regulaci. Nové povzbuzení ekonomiky není v tuto chvíli podle Unie zapotřebí.
Topolánek současně odmítl dělení Evropy a jakékoliv požadavky pro zvláštní pomoc státům na východě Unie. S požadavkem takové pomoci vystoupil na minulé schůzce maďarský premiér Ferenc Gyurcsány. Teď se objevily spekulace, že Budapešť své návrhy přednese znovu. Podle Topolánka ale nemají šanci na úspěch.
Lídři Unie mají schválit program partnerství s východními sousedy
Zvládání hospodářské krize, nová světová finanční architektura a energetická bezpečnost. To jsou některá z hlavních témat vrcholné schůzky evropské sedmadvacítky v Bruselu. Summit hlav států a vlád Unie má také přijmout projekt Východního partnerství - těsnějších vztahů se šesti postsovětskými republikami. Lídři sedmadvacítky by měli schválit společný česko-polsko-švédský projekt pro intenzivnější vztahy s východními sousedy Unie. Jde o Arménii, Azerbajdžán, Gruzii, Moldavsko, Ukrajinu a Bělorusko. U toho ale hodně záleží na postoji jeho vlády k dodržování lidských práv a demokratických standardů. Unie zvažuje, jestli je do projektu zapojí.
Východní partnerství počítá s budováním užších vztahů s těmito zeměmi a postupným odstraňováním obchodních bariér. Má přinést také zjednodušení vízového režimu a usnadnění přístupu studentů a podnikatelů k unijním programům. Oficiálně se má Východní partnerství zrodit na summitu v Praze 7.května.
Summit bude i o dodávkách energie
Krize podobné té plynové z počátku roku se mohou podle předsedy Evropské rady Mirka Topolánka kdykoli opakovat. Věří proto, že se plán financování projektů propojení evropských energetických sítí a výstavby nových zásobníků plynu podaří na summitu schválit.
Jednou z hlavních priorit Evropské unie musí být bezpečnost energetických dodávek. Unie se ale přesto nemůže dohodnout na podpoře konkrétních projektů. Unie už dlouho zdůrazňuje: pro energetickou bezpečnost je zásadní plynovod Nabucco. Ten má do Evropy přivést plyn z oblasti Kavkazu a omezit tak závislost na ruských dodávkách. Evropská komise chce na energetické projekty rozdělit skoro 4 miliardy eur.
Členské země se ale hádají o konkrétní podobě návrhu. Výslovná podpora pro Nabucco dokonce z poslední kompromisní verze vypadla. Pokud evropští lídři celý balíček schválí, získá Česko skoro miliardu korun na výstavbu zásobníků pro zemní plyn.
