Maďarská krajní pravice bude v EP žádat zrušení Benešových dekretů
Zrušení trianonských hranic a především Benešových dekretů bude žádat maďarská krajní pravice v Evropském parlamentu, kde má po úspěchu v nedávných eurovolbách tři členy. Zaznělo to během pochodu radikálních organizací v Budapešti.
64 žup - tolik správních jednotek mělo kdysi předtrianonské Uhersko. A stejný název nese i mládežnické hnutí, které již tradičně organizuje pochody od srbské přes rumunskou až po slovenskou ambasádu. Výročí podepsání takzvané Trianonské dohody z roku 1920, na základě které Maďarsko ztratilo při dělení Rakouska-Uherska dvě třetiny svého území a polovinu - převážně nemaďarského - obyvatelstva, bylo už minulý týden, ale policie tehdy demonstraci nepovolila. Nyní se její organizátoři zavázali udržet pořádek.
Na shromáždění asi jednoho a půl tisíce lidí měl projev také nový poslanec Evropského parlamentu za stranu Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) Csanád Szegedi. Ten slíbil také bojovat v Bruselu i Štrasburku za zrušení Benešových dekretů, které upravovaly odsun příslušníků národnostních menšin - hlavně sudetských Němců a Maďarů - z tehdejšího Československa a konfiskaci jejich majetku.
Před slovenským velvyslanectvím pochodující dav skandoval hesla, jako 'Pryč s Trianonem' a podobně. Demonstrace, kterou doprovázely početné policejní jednotky, skončila bez incidentů.
Úspěch pravicových extrémistů byl velkým překvapením voleb do Evropského parlamentu v Maďarsku. Jejich Hnutí za lepší Maďarsko získalo překvapivých 15 procent a tři poslance v europarlamentu. Podle analytiků tento výsledek také vyostří vztahy mezi Maďarskem a Slovenskem.
