Policie šetří podezřelý nákup aut pro vojenské špiony
Česká armáda řeší velký problém. Vojenská policie totiž prověřuje zakázku, kterou zrealizovala takzvaná zakrytá část Vojenského zpravodajství. Armáda na přelomu roku nakoupila po překvapivě rychlém výběrovém řízení necelou stovku škodovek pro zakrytou, tedy tajnou, část Vojenského zpravodajství.
Zakrytou částí protékají stovky miliónů korun, hradí se z nich logistické zázemí pro všechny tajné operace. Vojenská tajná služba proto nakoupila vozy prostřednictvím takzvaných krycích firem. Na státní zastupitelství nějaký čas poté ale doputovala informace, že transakce byla předražená a zpochybňovala i samotný výběr dodavatele - pražského autosalónu Přerost a Švorc.
Kontrakt proto začala prověřovat Vojenská policie. Žalobce ze státního zastupitelství pro Prahu 6 Milan Černý Českému rozhlasu potvrdil, že vyšetřování běží. Podrobnosti ale podle svých slov sdělit nemůže. Jakékoliv informace zatím neposkytla ani Vojenská policie, která obchod prověřuje. Regulérnost zakázky by měl podle poznatků Českého rozhlasu přezkoumat i Úřad pro hospodářskou soutěž. Mluvčí úřadu Kristián Chalupa k tomu řekl. "Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tuto věc v současné době šetří, správní řízení ale zahájeno nebylo."
Údaje o počtu a ceně vozů pro Vojenské zpravodajství jsou tajné
Armáda přitom tají, kolik vozů skutečně nakoupila, a kolik za ně zaplatila. Když se Český rozhlas ministerstva zeptal, proč si Vojenské zpravodajství pořizovalo auta od dealera mladoboleslavské škodovky, a ne přímo od výrobce, dostal od mluvčího Andreje Čírtka následující odpověď:
"Ministerstvo obrany i různé složky Armády České republiky si pořizují služební vozidla. Samozřejmě, že si pořizuje služební vozidla i Vojenské zpravodajství, nicméně u této organizace část vozidel nebo větší část je používána pro zpravodajskou činnost, a proto se nemohou zveřejňovat detaily. To znamená značky vozidel, jejich počet, ani se nedá zveřejnit, od koho a za jakých podmínek jsou provozována. Co se ale dá zveřejnit, je, že vojenské zpravodajství postupuje soutěžním způsobem - vždycky je na výběr víc možných dodavatelů, oslovuje se minimálně pět firem, a pak je vybírána ta nejlevnější nabídka, samozřejmě za dodržení ostatních podmínek, co to vozidlo má nebo nemá mít, jak má být vybaveno."
Na otázku, jaké jsou informace kolem šetření Vojenské policie, jestli oslovila nějaké pracovníky Vojenského zpravodajství a chtěla nějaké informace, Čírtek odpověděl: "Tohle vám musí sdělit tiskový mluvčí Vojenské policie. Já předpokládám, že k tomuto informaci dá."
Mluvčí Čírtek dodal: "V celém resortu obrany platí systém kontrolních mechanismů, není pravda, že někdo je bez kontroly, a to se týká i zpravodajských složek, každý má právo podat nějaký podnět, upozornit na nějaké podezření. Pokud se takový podnět objeví, tak ho Vojenská policie vyšetřuje, což platí i pro Vojenské zpravodajství. To je naprosto v pořádku a principem je, aby nikdo, bez ohledu na to, o jak utajenou složku se jedná, nebyl bez kontroly, aby byla možnost šetření nějakým nezávislým orgánem."
Český rozhlas se dál ptal, proč nelze zveřejnit počty vozů a sumu, za které byly pořízeny? Mluvčí Čírtek odpověděl: "Protože vybavení pro zpravodajské složky jako ve všech státech se pořizuje ze zakryté části rozpočtů. Nejsou zveřejňovány tyto zakázky, protože pak by kdokoliv mohl zjisti, jaká auta si přesně pořizuje tato zakrytá složka, od koho a mohl by to zneužít. Prostě zpravodajská služba vždycky bude složka, která působí utajeně a nemůže zveřejňovat, jaká používá služební auta, protože je používá pro zpravodajské úkoly."
Případ dostane na stůl poslanecká komise
Český rozhlas se proto obrátil na firmu Přerost a Švorc, která škodovky tajné službě dodala. Společník firmy Libor Přerost řekl, že překontroloval zakázky a na kontrakt s Vojenským zpravodajstvím prý nenarazil. Proto prý nemůže k celé záležitosti nic říct.
Případem se začne zabývat poslanecká komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství. Potvrdil to její šéf Pavel Severa: "V současné době jsem dostal právě tuto informaci, že údajně se jakási soutěž nebo jakýsi nákup zakryté části uskutečnil tak, že my jsem povinni na tento podnět reagovat. Svolám v následujících týdnech komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství, vzneseme dotaz a budeme chtít informace, jestli je na tom cokoliv pravdy, abychom buď vyvrátili nebo potvrdili tyto spekulace."
Ve Vojenské policii skončil ředitel i šéf odboru
Když Vojenská policie rozjela vyšetřování zakázky, byli odvoláni a posláni do civilu její ředitel Oldřich Kubát a šéf zvláštního odboru, který nákup aut vyšetřoval, Antonín Rada. Toho přitom podle informací Českého rozhlasu překvapivě nahradil pracovník Vojenského zpravodajství, tedy složky, kde se inkriminovaný obchod odehrál.
Oba bývalé důstojníky Vojenské policie proto Český rozhlas oslovil a požádal o bližší informace k případu. Oba to ale s odvoláním na povinnost mlčenlivosti odmítli.
Veřejné zakázky = noční můra ministerstva obrany
Připomínáme známé kauzy jako korupci při stavebních zakázkách, nákup-nenákup gripenů, pořízení transportérů Pandur nebo transportních letadel Casa.
O transakcích v takzvané zakryté části Vojenského zpravodajství kolují už takřka legendy - například nákupy terénních vozů, které spíš než k pracovním účelům slouží k zásobování rekreačních sídel na horách. Někteří lidé zevnitř resortu se proto obávají, aby byl nákup osobních aut pro tajnou službu řádně vyšetřený, a aby byly v případě zjištění nezákonností nebo pochybení vyvozeny patřičné důsledky.
Policie šetří podezřelý nákup aut pro vojenské špiony. Podrobnosti má reportér Jan Hrbáček.
