Obama vyzval k prohloubení ekonomické spolupráce s Čínou

Globální hospodářství je na důležité křižovatce, objevují se známky možného obratu k lepšímu, všechna nebezpečí ale stále nejsou zažehnána.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barack Obama

Barack Obama | Foto: Informationsamt der Bundesregierung

Shodli se na tom delegáti summitu zástupců čínské vlády a administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy ve Washingtonu. Diskutovalo se také o klimatických změnách a sporu se Severní Koreou ohledně jaderných zbraní.

"Vztahy mezi USA a Čínou by mohly formovat 21. století, mohlo by jít v budoucnu o nejdůležitější bilaterální vztah na světě. Tento závazek může přinést prospěch oběma zemím, když bude založen na vzájemném respektu," řekl krátce po skončení jednání s čínskými představiteli Obama.

Řada expertů se nicméně domnívá, že hospodářské vztahy USA a Číny určují dvě zásadní věci. V první řadě je to velký obchodní deficit Spojených států, což v praxi znamená, že z Číny proudí do USA, podobně jako do EU, obrovské množství levného zboží. Oproti tomu Američané mají problém proniknout na čínský trh, a to se jim příliš nezamlouvá.

Druhou věcí, která definuje vzájemné vztahy, je skutečnost, že Čína vlastní velmi významnou část amerických dluhopisů ve výší asi 2 biliónů dolarů, a tím si Spojené státy de facto od Číny půjčují. Peking se v současné době obává devalvace amerického dolaru, a to například v souvislosti se schváleným stimulačním balíkem a zvýšením inflace. Dluhopisy, které Číňané drží, by tak mohly postupem času ztratit na ceně, což by se pochopitelně Číně nezamlouvalo.

Ekonomické partnerství Spojených států a Číny je křehké

Podle ekonomů tedy vyvstává otázka, nakolik partnerství založené na této vzájemné závislosti může fungovat, jak křehké je, respektive může být. Například Pavel Hnát z Katedry světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze je toho názoru, že partnerství Spojených států a Číny je pro světovou ekonomiku klíčové.

"Současná krize ukázala, že ekonomické partnerství Spojených států a Číny je velice křehké. Je však v zájmu obou mocností, potažmo celého světa, aby se nerovnováha v partnerství co nejrychleji vyrovnala," zmínil Hnát v rozhovoru pro Rádio Česko.

Z dlouhodobého hlediska je Američanům jasné, že Číně nemohou konkurovat ve výrobě, respektive průmyslu, který závisí na objemu lidské práce, jelikož ta je ve Spojených státech výrazně dražší. I proto se soustředí spíše na výrobu technologicky vyspělých produktů a zvýšení objemu investic v Číně. O to se mnohé americké firmy už nyní vytrvale snaží.

Firmy, které už v Číně investují, se ale často potýkají s nejasnými a nepřehlednými podmínkami a korupcí. Také proto je cílem americké administrativy přesvědčit Peking k hlubšímu otevření tamního trhu, respektive k jeho větší transparentnosti a následnému dokončení takzvaného katarského kola jednání o další liberalizaci světového obchodu.

Čína není schopná táhnout světovou ekonomiku sama

Vzhledem k současné odlišné hospodářské situaci obou zemí se stále častěji mluví o tom, že to bude Čína, kdo světovou ekonomiku vytáhne z nynější krize. Podle Hnáta ale sama Čína není schopná táhnout světovou ekonomiku. Uvádí proto hned několik důvodů.

"Čína nebude velmocí, která potáhne světovou ekonomiku a vyvede ji z recese. Není totiž připravena převzít globální vůdčí ekonomickou a hlavně politickou úlohu. Sama se potýká s vnitřními hospodářskými problémy," myslí si Hnát, nicméně dodává, že není vyloučeno, že se tak nemůže stát právě s pomocí Spojených států.

Zatímco Obama je připraven na kompromisy a těsnější spolupráci s Čínou, americká Obchodní a průmyslová rada mezi jinými vyzývá k tvrdému postupu proti expanzivní politice Pekingu, což může podle mnohých expertů zásadně ovlivnit čínsko-americkou spolupráci.

"Vzájemnou spolupráci to může poměrně zkomplikovat. Současná americká vládní rétorika je hodně smířlivá, nicméně je třeba říct, že na obou stranách jsou v době hospodářské krize zapotřebí značné ústupky," zmínil Hnát pro Rádio Česko.

Americký prezident Obama se během pondělního jednání zmínil také o tom, že navzdory optimistickým vzájemným ekonomickým proklamacím se obě strany nemusí shodnout ve všem. Američany dlouhodobě zajímá například stav dodržování lidských práv v Číně a boj proti klimatickým změnám.

Právě otázka klimatických změn by se mohla stát třecí plochou obou mocností. Spojené státy, které neratifikovaly takzvaný Kjótský protokol o snižování emisí, vyzývají Čínu a Indii, aby se právě ke snižování skleníkových plynů zavázaly.

POSLECHNĚTE SI ROZHOVOR NA TÉMA V MP3:

Přehrát

00:00 / 00:00

Globální hospodářství je na důležité křižovatce, objevují se známky možného obratu k lepšímu. Mluvíme s Pavlem Hnátem z Katedry světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

Přečtěte si také:
Summitu EU-Čína dominovala ekonomika a ekologie, padla i zmínka o lidských právech
Čína žádá více práv pro rozvíjející se ekonomiky a pro sebe
Čína zbrojí krize nekrize
Čína chce mít s novým prezidentem USA lepší vztahy
Evropa, USA a Čína budou spolupracovat v ochraně před závadným zbožím

Vít Pohanka, Roman Chlupatý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme