Obama vyzval k prohloubení ekonomické spolupráce s Čínou
Globální hospodářství je na důležité křižovatce, objevují se známky možného obratu k lepšímu, všechna nebezpečí ale stále nejsou zažehnána.
Shodli se na tom delegáti summitu zástupců čínské vlády a administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy ve Washingtonu. Diskutovalo se také o klimatických změnách a sporu se Severní Koreou ohledně jaderných zbraní.
"Vztahy mezi USA a Čínou by mohly formovat 21. století, mohlo by jít v budoucnu o nejdůležitější bilaterální vztah na světě. Tento závazek může přinést prospěch oběma zemím, když bude založen na vzájemném respektu," řekl krátce po skončení jednání s čínskými představiteli Obama.
Řada expertů se nicméně domnívá, že hospodářské vztahy USA a Číny určují dvě zásadní věci. V první řadě je to velký obchodní deficit Spojených států, což v praxi znamená, že z Číny proudí do USA, podobně jako do EU, obrovské množství levného zboží. Oproti tomu Američané mají problém proniknout na čínský trh, a to se jim příliš nezamlouvá.
Druhou věcí, která definuje vzájemné vztahy, je skutečnost, že Čína vlastní velmi významnou část amerických dluhopisů ve výší asi 2 biliónů dolarů, a tím si Spojené státy de facto od Číny půjčují. Peking se v současné době obává devalvace amerického dolaru, a to například v souvislosti se schváleným stimulačním balíkem a zvýšením inflace. Dluhopisy, které Číňané drží, by tak mohly postupem času ztratit na ceně, což by se pochopitelně Číně nezamlouvalo.
Ekonomické partnerství Spojených států a Číny je křehké
Podle ekonomů tedy vyvstává otázka, nakolik partnerství založené na této vzájemné závislosti může fungovat, jak křehké je, respektive může být. Například Pavel Hnát z Katedry světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze je toho názoru, že partnerství Spojených států a Číny je pro světovou ekonomiku klíčové.
"Současná krize ukázala, že ekonomické partnerství Spojených států a Číny je velice křehké. Je však v zájmu obou mocností, potažmo celého světa, aby se nerovnováha v partnerství co nejrychleji vyrovnala," zmínil Hnát v rozhovoru pro Rádio Česko.
Z dlouhodobého hlediska je Američanům jasné, že Číně nemohou konkurovat ve výrobě, respektive průmyslu, který závisí na objemu lidské práce, jelikož ta je ve Spojených státech výrazně dražší. I proto se soustředí spíše na výrobu technologicky vyspělých produktů a zvýšení objemu investic v Číně. O to se mnohé americké firmy už nyní vytrvale snaží.
Firmy, které už v Číně investují, se ale často potýkají s nejasnými a nepřehlednými podmínkami a korupcí. Také proto je cílem americké administrativy přesvědčit Peking k hlubšímu otevření tamního trhu, respektive k jeho větší transparentnosti a následnému dokončení takzvaného katarského kola jednání o další liberalizaci světového obchodu.
Čína není schopná táhnout světovou ekonomiku sama
Vzhledem k současné odlišné hospodářské situaci obou zemí se stále častěji mluví o tom, že to bude Čína, kdo světovou ekonomiku vytáhne z nynější krize. Podle Hnáta ale sama Čína není schopná táhnout světovou ekonomiku. Uvádí proto hned několik důvodů.
"Čína nebude velmocí, která potáhne světovou ekonomiku a vyvede ji z recese. Není totiž připravena převzít globální vůdčí ekonomickou a hlavně politickou úlohu. Sama se potýká s vnitřními hospodářskými problémy," myslí si Hnát, nicméně dodává, že není vyloučeno, že se tak nemůže stát právě s pomocí Spojených států.
Zatímco Obama je připraven na kompromisy a těsnější spolupráci s Čínou, americká Obchodní a průmyslová rada mezi jinými vyzývá k tvrdému postupu proti expanzivní politice Pekingu, což může podle mnohých expertů zásadně ovlivnit čínsko-americkou spolupráci.
"Vzájemnou spolupráci to může poměrně zkomplikovat. Současná americká vládní rétorika je hodně smířlivá, nicméně je třeba říct, že na obou stranách jsou v době hospodářské krize zapotřebí značné ústupky," zmínil Hnát pro Rádio Česko.
Americký prezident Obama se během pondělního jednání zmínil také o tom, že navzdory optimistickým vzájemným ekonomickým proklamacím se obě strany nemusí shodnout ve všem. Američany dlouhodobě zajímá například stav dodržování lidských práv v Číně a boj proti klimatickým změnám.
Právě otázka klimatických změn by se mohla stát třecí plochou obou mocností. Spojené státy, které neratifikovaly takzvaný Kjótský protokol o snižování emisí, vyzývají Čínu a Indii, aby se právě ke snižování skleníkových plynů zavázaly.
POSLECHNĚTE SI ROZHOVOR NA TÉMA V MP3:
Globální hospodářství je na důležité křižovatce, objevují se známky možného obratu k lepšímu. Mluvíme s Pavlem Hnátem z Katedry světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze.
Přečtěte si také:
Summitu EU-Čína dominovala ekonomika a ekologie, padla i zmínka o lidských právech
Čína žádá více práv pro rozvíjející se ekonomiky a pro sebe
Čína zbrojí krize nekrize
Čína chce mít s novým prezidentem USA lepší vztahy
Evropa, USA a Čína budou spolupracovat v ochraně před závadným zbožím