Příčina tragédie raketoplánu: vadné chlazení nebo sestup

Včerejšek se zapíše černým písmem do historie amerického vesmírného letectví. Mise raketoplánu Columbia skončila několik minut před přistáním. 60 kilometrů nad zemským povrchem se plášť vesmírné lodi roztrhl a v rychlosti kolem 20 tisíc kilometrů v hodině začal hořet. Nikdo ze sedmičlenné posádky nehodu nepřežil. Trosky raketoplánu dopadly do 200 kilometrů dlouhého pásu v americkém státě Texas. Třebaže NASA o příčinách havárie odmítá spekulovat, předběžný odhad hovoří o vadě na chladících systémech nebo o chybném úhlu sestupu do atmosféry. NASA až do vyšetření celé tragédie pozastavila veškeré lety raketoplánů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

rozpad Columbie - snímek z vysílání CNN

rozpad Columbie - snímek z vysílání CNN | Zdroj: ČTK

Představitelé americké kosmické agentury NASA se zatím domnívají, že je ještě příliš brzy na určení příčin celé katastrofy. Na tiskové konferenci v Houstonu však přiznali, že krátce před havárií měl raketoplán problém s teplotou a snímači. Došlo prý k nadměrnému ohřevu Columbie. Agentura však trvá na tom, že stroj byl do samotného tragického závěru šestnáctidenní mise v pořádku. Nejstarší raketoplán americké flotily neměl zdaleka vyčerpán předpokládaný počet letů ani nedržel rekord počtu letů mezi americkými kosmickými loděmi. Jak řekl na tiskové konferenci v Houstonu ředitel programu raketoplánových letů, byl stroj udržován v perfektním stavu a do poslední chvíle nic nenasvědčovlo tomu, že by mohl mít nějaké problémy. "Columbia byl úžasný stroj. Byl to první raketoplán, který létal v kosmu. Byla to jeho 28. mise, snažíme se pochopit, co se stalo."

Co je nepravděpodobnější příčinou tragédie raketoplánu, na to se Radiožurnál zeptal magistra Antonína Vítka z Akademie věd. "Bezprostřední příčinou té katastrofy, jak se dnes zdá, bylo ulomení levého křídla raketoplánu. Důvod? Zase tedy poškození tepelné ochrany, která způsobila propálení konstrukce." Velké důsledky se dají očekávat v oblasti vesmírných letů a výzkumu, na to se Radiožurnál zeptal magistra Antonína Vítka z Akademie věd. "Jak dlouho to bude trvat, se dá dnes těžko odhadnout. Závisí to na zjištění těch konkrétních prapříčin té havárie, ale podle mého názoru asi do konce letošního roku žádný start raketoplánu nezažijeme. To samozřejmě bude mít katastrofální důsledky zejména na projekt mezinárodní vesmírné stanice ISS."

Maximum pro objasnění tragického konce raketoplánu Columbia chce udělat i strojírenská společnost Boeing. Ta je totiž výrobcem raketoplánu a největším dodavatelem letecké a vesmírné techniky pro Národní úřad pro letectví a vesmír. Spolupráce s NASA přináší Boeingu výnosy kolem dvou miliard dolarů ročně, což jsou asi čtyři procenta tržeb firmy. V rámci spolupráce se Boeing podílí na zajištění letů s lidskou posádkou a společně s úřadem pro letectví a vesmír připravuje také program vesmírných misí.

Více než tři desítky místních občanů neuposlechly výzvy pracovníků NASA, aby na doutnající trosky nesahaly, a musely být hospitalizovány. Na úlomcích stroje jsou totiž vysoce toxické zbytky paliva.

Na adresu Bílého domu míří soustrastné dopisy nejvyšších představitelů především evropských zemí. Za celou Evropskou unii projevil prezidentovi Bushovi lítost nad nezměrnou tragédií předseda Evropské komise Romano Prodi. Podle něho šlo o další z celé řady obětí ve službách pokroku a vědy. Naopak irácký lid reagoval na tragédii bouřlivými oslavami. Lidé se vyhrnuli do ulic a oslavili to, co podle jejich přesvědčení musí být boží odplata Američanům a Izraeli. Na palubě Columbie zahynul i první izraelský astronaut Ilan Ramon.

V Jeruzalémě dnes uctili památku izraelského astronauta Ilana Ramona a jeho šesti kolegů, kteří tragicky zahynuli při včerejším návratu z vesmíru na Zemi. Premiér Ariel Šaron během krátkého aktu před zasedáním kabinetu prohlásil, že Izrael nepřestane vysílat své kosmonauty do vesmíru a vyjádřil soustrast rodinám zahynulých astronautů. Vlajky na budově vlády byly spuštěny na půl žerdi.

Údajně nejzkušenějším astronautem ze sedmičlenné posádky raketoplánu Kolumbia byla 41letá Kalpana Chawla, americká občanka indického původu. Členem NASA se stala roku 1988. Miliardová Indie byla na úspěchy své mladé vědkyně hrdá, Kalpana Schawla byla i příkladem indickým ženám. Svůj zármutek vyjádřil indický premier Vadžpají a prezident Kalam, bývalý jaderný vědec. Na Kalpanu vzpomíná i její bývalý učitel Manžu Gupta. "Když jsem v televizi viděl, co se stalo, byl jsem naprosto otřesen. Čekal jsem, že po přistání přijede do Indie a setká se s našimi studenty. Byla pro mne velkou inspirací."

Americká kosmická agentura NASA pozastavila kvůli včerejší tragédii Columbie lety raketoplánů. A to až do té doby, dokud se nevyšetří příčina havárie. Raketoplán se rozpadl ve výšce 62 kilometrů nad zemí. Zahynulo přitom všech sedm astronautů.

Markéta Kaclová, Miroslav Konvalina, Martin Drtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme