V Libanonu se po volbách nedaří sestavit novou vládu. Hrozí nová politická krize
Tři měsíce po parlamentních volbách se v Libanonu rýsuje další politická krize. Designovaný premiér Sa'ad Harírí rezignoval na pokus o sestavení nové vlády, odstoupil a informoval o tom prezidenta Michela Sulajmána.
Prozápadně orientovaný Harírí se pokoušel vytvořit vládu národní jednoty, která měla zahrnout i ozbrojené protiizraelské hnutí Hizballáh, opírající se o podporu Sýrie a Íránu. Proto vyčlenil ve 30členné vládě deset míst pro opozici. Vítězná koalice jich měla mít patnáct. Pět ministrů mají být neutrální politici a vybral je prezident. Opoziční blok ale tento návrh odmítl.
Nejen šíitské organizace, ale i křesťanský blok Michela Aúna za opozici tvrdí, že designovaný premiér rozhodoval o nich a bez nich. Nelíbí se jim, jak Harírí rozdělil jednotlivé vládní posty. Harírí chtěl opozici vtáhnout do vlády v zájmu stability země a také kvůli rozdělení moci mezi různé náboženské skupiny.
Před časem ostré spory mezi Harírího prozápadním táborem a opozicí přivedly zemi na pokraj občanské války. Když jeho blok v červnu vyhrál volby, Harírí prohlásil, že ve vládě počítá i s poraženou opozicí včetně protizraelského Hizballáhu - ať se to prý Izraeli líbí nebo ne. I když Hizballáh byl ve vládě už v minulosti, Izrael vyjadřuje k takovému vývoji v sousední zemi výhrady.
Libanonskou vládu povede až do jmenování nového kabinetu odstupující premiér Fuád Siniura. Sulajmán nyní obnoví konzultace s poslanci. Libanonské sdělovací prostředky oznamují, že není vyloučeno, že se rozhodne sestavením vlády znovu pověřit Harírího, protože právě jeho navrhnou poslanci vítězné koalice. Ta má 71 ze 128 parlamentních křesel, Hizballáh a jeho spojenci získali 57 mandátů.
