Po reformě vědy uspějí v konkurenci jen ti nejlepší

Reforma vědy, která se v těchto týdnech připravuje, nebudí vášně jako zdravotnická reforma a poplatky u lékařů. Přesto je jednou z největších změn v českém výzkumu za posledních dvacet let.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Rákosník, Jiří Drahoš a Jiří Beneš (zleva) po mimořádném zasedání Akademického sněmu AV ČR

Jiří Rákosník, Jiří Drahoš a Jiří Beneš (zleva) po mimořádném zasedání Akademického sněmu AV ČR | Foto: Jiří Suchomel

Vědci budou muset se svými nápady uspět ve větší konkurenci. Bude tlak na špičkovou kvalitu. Česko by tak změny měly posunout do několika let na úroveň vědy ve vyspělých evropských státech. Právě dnes by o novém způsobu hodnocení měla jednat vládní rada pro výzkum.

Na konci července protestovali vědci v ulicích Prahy. Nelíbilo se jim, jak chce vláda v příštích letech ubrat peníze největší tuzemské výzkumné instituci, Akademii věd ČR. Do tří let se jí má kvůli úsporám ve státním rozpočtu ztenčit účet na polovinu z šestimiliardového balíku peněz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Petry Benešové o připravované reformě vědy a výzkumu

Špatné vědecké týmy peníze nedostanou

Úspory nejsou však kvůli finanční krizi to jediné, co český výzkum čeká. Více než dřív budou muset vědci o peníze na výzkum soutěžit.

"Bylo rozhodnuto, že budou připraveny tzv. oborové metodiky, kde pro jednotlivé skupiny oborů budou individuálně hodnoceny různé typy výstupů," popsal Českému rozhlasu Vladimír Haasz, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která reformu vědy právě připravuje.

Jinak řečeno: každý z vědeckých oborů, ať už se jedná o přírodovědné nebo humanitní obory, bude mít vlastní systém hodnocení. V něm mají uspět jen ti nejlepší, kteří mají citace v respektovaných mezinárodních časopisech, z výzkumu získali patenty a licence, dostali svůj nápad do průmyslu nebo vydávají kvalitní monografie v renomovaných nakladatelstvích.

Končí tak mnohdy rovnostářské rozdělování peněz, díky němuž dlouhé roky přežívaly i špatné vědecké týmy, které se nemohly pochlubit žádnými výsledky. Ty budou mít při rozdělování peněz smůlu.

"Dobrá metodika nebude poškozovat obory, ale ty týmy a instituce, které si v těch oborech nejsou schopny sáhnout ani na světový průměr," potvrdil Petr Matějů, člen vládní rady pro výzkum.

V příštích letech se navíc nebude hrát o malé peníze, na vědu a výzkum plánuje vláda uvolnit 25 miliard korun.

Vysoké školy mají lepší výsledky

Nové hodnocení vědeckých výsledků by mělo být hotovo nejdříve do dvou let. Změní se také poměr financování, na kterém vydělají více vysoké školy než akademické ústavy. Platit se bude za reálné úspěchy ve výzkumu, ve kterém mají navrch právě univerzity.

"Vysoké školy v této oblasti nejen dohnaly, ale i předehnaly Akademii věd," popisuje Jaroslav Doležal z vládní rady pro výzkum.

Podle Doležala akademie produkuje zhruba o čtvrtinu méně vědeckých objevů než vysoké školy. Přesto za to dostává srovnatelné peníze, což je podle něj špatně.

Jsou univerzity zvýhodněny?

Jaký názor na reformu vědy má prezident Akademie věd ČR Jiří Drahoš?

"My souhlasíme s tím, aby instituce dostávaly peníze tímto způsobem, ale musí to být děláno korektně, a to dosud nebylo. Uvědomme si, že vysoké školy mají zhruba 2,5krát více pracovníků pro výzkum a vývoj. Akademie má 3,5 tisíce, zatímco vysoké školy 8,5 tisíce těchto pracovníků," uvedl Drahoš.

K novému hodnocení má šéf akademiků také připomínky. Podle něj nestačí, aby se výsledky v každém oboru hodnotily zvlášť podle určitých pravidel. Posuzovat nové vědecké objevy mají i vědci ze zahraničí.

"Na ty výsledky by se měla podívat skupina renomovaných zahraničních odborníků, ta by měla roztřídit týmy v Akademii věd ČR do pěti či šesti kategorií a navrhnout odstupňované financování," navrhuje Drahoš.

Na tom, že je potřeba změnit hodnocení vědeckých výsledků a také financování českého výzkumu se shodují téměř všichni. I dvacet let od sametové revoluce stále česká věda pokulhává za evropskými elitami jako je Dánsko, Británie, nebo Finsko.

Alena Adámková, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme