Srbsko vyhlásilo po vraždě premiéra výjimečný stav
V celém Srbsku platí výjimečný stav. Vyhlásila ho dočasná prezidentka Nataša Mičičová v reakci na vraždu premiéra Zorana Djindjiče. Padesátiletý politik podlehl těžkým zraněním, která utrpěl při atentátu před bělehradským sídlem vlády. Djindjiče zasáhly dvě kulky vypálené neznámým ostřelovačem. Srbská vláda večer oznámila, že za vraždou zřejmě stojí bývalý velitel speciální policejní jednotky Milorad Lukovič přezdívaný Legija.
Je 12 hodin a 45 minut. Před budovou srbské vlády v Bělehradu třesknou výstřely. Neznámý snajpr právě z dálky zasáhl srbského reformního premiéra Zorana Djindjiče. Politik je okamžitě převezen do největší bělehradské nemocnice.
Djindjič byl jednou zasažen do prsou a jednou do žaludku. Do nemocnice byl přijat v bezvědomí a bez hmatatelného pulsu. Pokusili se ho oživovat i operovat, ale pokusy selhaly, cituje pro Radiožurnál z oficiálního prohlášení srbské vlády novinář Ivan Brotič.
Policie okamžitě po atentátu hermeticky uzavřela okolí sídla vlády. V souvislosti s Djindjičovou vraždou už také podle nepotvrzených informací zatkla dva podezřelé. V blízkosti místa činu se nacházeli i švédská ministryně zahraničních věcí a ministr pro podporu rozvojovým zemím, kteří krátce poté předčasně ukončili návštěvu Srbska.
Bezpečnostní složky zastavily leteckou, železniční i autobusovou dopravu v Bělehradě. Policie zastavuje a pečlivě prohledává všechna auta i lidi v centru města. Rozjela také rozsáhlé vyšetřování po celé zemi i v zahraničí.
Večer vyhlásila dočasná srbská prezidentka Nataša Mičičová v souvislosti s atentátem v celé zemi výjimečný stav. Podle prezidentky čin ohrožuje demokratické základy Srbska, bezpečnost občanů a úřadů a stabilitu země.
Výjimečný stav posílí pravomoci armády. "Dokonce zazněla úvaha, že dojde k převzetí pravomocí policie armádou, což je vážný čin. Dále se hovořilo velmi konkrétně, že se bude eliminovat možnost shromažďování, stávek a tak dále," vysvětlila dopady výjimečného stavu velvyslankyně České republiky v Bělehradě Judita Štouračová.
Srbská vláda ve zvláštním komuniké oznámila, že za vraždou premiéra stojí bývalý velitel speciální policejní jednotky Milorad Lukovič přezdívaný Legija. "Milorad Lukovič stojí v čele zločinecké skupiny, která se vraždou předsedy vlády pokusila vyvolat chaos, bezpráví a strach v Srbsku," konstatuje se v dokumentu. Podle komuniké je vražda Zorana Djindjiče "pokusem této skupiny zabránit boji proti organizovanému zločinu". Důkazy ale zatím vláda nezveřejnila.
Zoran Djindjič byl trnem v oku mnoha lidem. Podle velvyslankyně Judity Štouračové mohly mít zájem na jeho smrti především kriminální živly. "Mohou to být určité síly, kterým se nehodilo, že premiér Djindjič nastolil velmi tvrdou politiku proti kriminálním živlům, a tak dále. Těch spekulativních otázek i odpovědí na ně může být celá řada."
Byl to ale také Djindjič, kdo stál za vydáním Slobodana Miloševiče Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Djindjič se několikrát dostal do ostrého střetu také s prezidentem Vojislavem Koštunicou, kterému se mimo jiné nelíbil premiérův nápad zaútočit na albánské rebely v nárazníkovém pásmu na jihu Srbska.
Padesátiletý politik čelil pokusu o atentát už 21. února letošního roku, kdy do jeho vozidla cestou na bělehradské letiště málem narazil nákladní automobil. Podle policie tehdy kolizi s nákladním vozem zabránil obratný manévr premiérova řidiče. Šofér vozu s rakouskou poznávací značkou byl zadržen. U sebe měl falešné dokumenty.
Zděšení a znepokojení vyvolal atentát v Evropské unii. Řecký ministr zahraničí Papandreu prohlásil, že Evropská unie ztratila v Djindjičovi přítele. Soucítíme s jeho rodinou a jeho národem, uvedl Papandreu. Ve stejném duchu reagoval také šéf společné zahraniční politiky Javier Solana. "Atentát na Zorana Djindjiče se musí vyšetřit do všech důsledků. Byl mým osobním přítelem, který měl zájem na demokratizaci Srbska a jeho začlenění do Evropa," ocenil zesnulého premiéra Solana. Komisař Chris Patton dodal, že atentát jen dokazuje, že Balkán je místo, na které musí unie nadále upírat svojí pozornost. "Nemáme hotovo, musíme být nadále připraveni Srbsku pomáhat," řekl Patton.
Soustrastné telegramy kvůli atentátu na srbského premiéra Zorana Djindjiče zaslali do Srbska a Černé Hory jak nový prezident Václav Klaus, tak jeho předchůdce v této funkci Václav Havel. Podle prezidetova mluvčího Tomáše Klvani se zpráva o smrti srbského premiéra Klause prý dotkla o to víc, že se s ním osobně znal.
Balkanista Matyáš Zrno z agentury Etna upozorňuje, že následky dnešního atentátu pro Srbsko mohou být nedozírné. "Djindjič byl osobou naprosto zásadního významu pro srbskou vnitřní politiku, byl to protřelý mocenský praktik, a já v současnosti nedokážu nalézt postavu, která by jej mohla na jeho místě zastoupit. Navíc to zásadním způsobem naruší zahraničně politickou pověst Srbska, což se odrazí na jeho pomalejším přistupování k mezinárodním organizacím a na snížené ekonomické pomoci."
Vraždy známých osobností nejsou v Srbsku a Černé Hoře žádnou zvláštností. V lednu 2000 byl v bělehradském hotelu zastřelen nechvalně známý velitel srbských polovojenských jednotek z chorvatské a bosenské války Željko Ražnatovič. O necelý měsíc později dostihla střela atentátníka jugoslávského ministra obrany Pavle Bulatoviče. Oběťmi vražd se stali také šéf jugoslávských aerolinií JAT, předseda provinční vojvodinské vlády nebo bývalý šéf bělehradské policie. Zatím poslední atentát se odehrál loni v listopadu, kdy v dešti kulek zemřel vysoký úředník federálního ministerstva vnitra Nenad Batočanin.
