Vzdělání si doplňuje jen třetina učitelů bez nutné kvalifikace

Nemají potřebné vzdělání, ale někdy patří mezi ty lepší učitele. Taková je zkušenost některých ředitelů škol s nekvalifikovanými kantory. Nová analýza ministerstva školství totiž ukázala, že 13 procent učitelů si potřebuje doplnit kvalifikaci. Přitom si potřebné vzdělání dodělává jen každý třetí učitel.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U tabule

U tabule | Foto: Radana Schaeferová

Podle Martina Macha z ministerstva školství, který analýzu připravoval, je takových kantorů nejvíce na soukromých školách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tématem doplňování kvalifikace učitelů se zabývala redaktorka Radiožurnálu Klára Bílá

"Čím je škola menší, tím je vyšší podíl nekvalifikovaných učitelů. Vyšší nekvalifikovanost je u škol s neveřejným zřizovatelem," potvrzuje Mach.

Potřebná kvalifikace chybí především mladším učitelům do 35 let. "To je zpráva nepříjemná a alarmující, zejména pro budoucí vývoj. Nedá se tudíž očekávat, že by se v následujících letech kvalifikovanost výrazněji zvyšovala," doplnil Mach.

Nekvalifikovaní leckdy bývají nejlepší

A kdo je vůbec nekvalifikovaný učitel? Bývají to například lidé, kteří vystudovali učitelství jen na střední škole, nebo absolventi vysokých škol přírodovědného směru, kteří nyní učí například chemii bez pedagogického vzdělání.

Podle ředitele Gymnázia Lovosice Miloše Štykse někdy papír o vzdělání nehraje nejdůležitější roli. Konkrétní příklad uvedl na vlastní škole:

"Ukázalo se, že učitelka, která nemá úplně dokončené vysokoškolské vzdělání, tak byla i školní inspekcí hodnocena jako jedna z nejlepších na škole. Naopak učitelé, kteří mají všechny potřebné kvalifikace, tak třeba mají s výukou problémy."

Chybí studijní programy

Někteří vyučující ale nemohli se studiem začít. Pedagogické fakulty totiž pro učitele nenabízejí dost studijních programů v kombinované formě. Jak říká Martin Mach, ministerstvo školství to nyní chce změnit, a to hlavně motivací vysokých škol:

"Aby otevíraly své studijní programy v takových formách, které budou umožňovat učitelům studium při zaměstnání. Druhou cestou může být přímá finanční podpora některých vzdělávacích programů určených k doplňování chybějících částí kvalifikace. Tak by mohli učitelé tyto programy studovat buď úplně bez poplatků, nebo za výrazně výhodnějších podmínek."

Prostředky na podporu školám poputují z evropských fondů. Ředitel lovosického gymnázia Miloš Štyks pomoc vítá. Má ale strach, aby peníze nakonec nešly někam jinam.

"Aby třeba učitelé, kteří si budou kvalifikace doplňovat, za to nemuseli platit, aby to nebylo přilepšení rozpočtu univerzity," podotkl ředitel.

Původně měli učitelé začít s doplněním vzdělání nejpozději do konce letošního roku. Protože by ale kvůli tomu muselo ze školství odejít mnoho učitelů, nedávno schválená novela jim lhůtu prodloužila ještě o pět let.

Martin Hromádka, Klára Bílá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme