Pernes chce v Ústavu pro studium totalitních režimů posílit výzkum

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes připustil, že výběrové řízení bylo korektní a objektivní. Své předchozí výroky o tom, že podmínky jsou psány pro jeho předchůdce, vzal zpět. Rádiu Česko řekl, že se v Ústavu chystá omezit administrativu a posílit složku výzkumných pracovníků.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Pernes

Jiří Pernes | Zdroj: ČTK

Pane řediteli, ještě před volbou jste vyjádřil pochybnost, zda má cenu se hlásit, když jsou podmínky psány pro někoho, míněno zřejmě pro vašeho předchůdce Pavla Žáčka. Jste ochoten ta slova teď vzít zpět?

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Jiřího Pernese na Rádiu Česko

Reagoval jsme na skutečnost, že když Rada vypisovala výběrové řízení na nového ředitele, tak jednoznačně řekla, že řízení není jednoznačným vyjádřením nedůvěry stávajícímu řediteli Pavlu Žáčkovi, ale snahou uvést do praxe zásadu, která by měla být běžná, totiž že ředitel bude vybírán výběrovým nebo konkursním řízením. To mě připadalo jako určitá výzva Pavlu Žáčkovi. Teď ale musím říct, že celé jednání bylo nesmírně korektní, objektivní a i výsledek ukázal, že je vše jinak.

Váš kolega historik Jiří Suk prohlásil, že Pavel Žáček nevedl ústav dobře, poukázal na časté odchody historiků, podle něj to nebyl výzkumný ústav, ale jenom centrum pro digitalizaci archiválií a pořádání výstav. Popsal pan Suk situaci v ústavu dobře?

Velmi se přiblížil podstatě věci. Jsem přesvědčen o tom, že se Žáček dopustil některých chyb, které ho nakonec stály místo. Dovedu si představit, že se dostane do sporu s jedním nebo dvěma lidmi a oni odejdou. Odešlo jich ale deset nebo ještě víc a všichni to byli odborníci a já to pokládám za ztrátu pro Ústav.

Byly problémy v Ústavu hlavně ve způsobu řízení a komunikace dovnitř Ústavu nebo i co se týče jeho zaměření?

Není to jednoznačné. Ústav má k dispozici neuvěřitelné množství materiálu z provenience komunistických bezpečnostních složek a je docela přirozené, že tyto věci bude zkoumat a prezentovat veřejnosti prioritně. Na druhou stranu ale tady opravdu existovalo něco, co kdosi výstižně nazval jakýmsi uhranutím státní bezpečností.

Co se týče organizačního uspořádání ústavu, podle některých historiků by bylo lepší přesunout archiv bezpečnostních složek pod Národní archiv, aby se na jednom místě nesoustředilo tolik různorodých činností. Váš názor?

Zákon s tím počítá, ale až k roku 2030. V tom roce by se měl archiv bezpečnostních složek přesunout do Národního archivu. Myslím si, že dnešní stav zatím vyhovuje, je to zaběhnuté, dnes bych tu situaci neměnil. Spíš chystám některé reorganizační změny, které by směřovaly k tomu, aby se omezila složka administrativy a posílila složka výzkumných pracovníků. Ta je podle mého názoru poddimenzovaná.

Igor Maňour, Ladislav Dvořák, Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme