Převrat v Kyrgyzstánu: Již více než sto mrtvých
Ve středoasijském Kyrgyzstánu vládne chaos. Stoupenci opozice, kteří požadují demisi prezidenta Bakijeva a zlevnění základních životních potřeb, bojují s policií a armádou. V celé zemi je vyhlášen výjimečný stav a média situaci srovnávají s občanskou válkou. Podle neověřených zpráv opozice oznámila, že vláda rezignovala a prezident Bakijev opustil hlavní město. Mrtvých je podle dostupných údajů možná již více než sto. Mezi nimi je údajně i kyrgyzský ministr vnitra, kterého dav napadl ve městě Talas.
Ulice v pětimiliónové metropoli Biškeku lemují zdemolované policejní vozy, hoří hlavní justiční budova, parlament a sídlo tajné policie. Kyrgyzská média oznámila, že na místním letišti je připraven vrtulník pro prezidenta Kurmanbeka Bakijeva a jeho rodinu. Podle nepotvrzených zpráv chtějí odletět do Kazachstánu. Podobně jako prezident Akajev svržený před pěti lety takzvanou 'Tulipánovou revolucí.'
Dle českého velvyslance Roberta Kopeckého je současné dění vyvrcholením dlouhodobě napjaté politické situace v kombinaci se špatnými ekonomickými podmínkami.
„Demonstrace jsou určitě masovější, než říkají oficiální úřady a média. Situace je nepřehledná a bude velmi složité se dostávat k aktuálním informacím, protože byly uzavřeny hranice a má být blokován internet,“ říká Kopecký.
O aktuálním dění v Kyrgyzstánu mluvil na Radiožurnálu komentátor ČRo6 Libor Dvořák.
Demonstranti obsadili i budovu státní televize a rozhlasu, odkud vůdce kyrgyzské opozice Omurbek Tekebajev vyzval vládu k rezignaci. Násilí v Biškeku vypuklo den poté, co se místem tvrdých střetů stalo třicetitisícové město Talas na severu země. Nepokoje jsou dnes hlášeny také z městě Naryn na východě země.
Do ulic hnala chudoba
„V poslední době rostla v Kyrgyzstánu nespokojenost obyvatel s vedením země a to ne z politických, ale z ekonomických důvodů. Prudce se totiž zvýšily komunální poplatky, vzrostla cena elektrické energie a tepla a naopak příjmy obyvatel dlouhodobě klesají. Prvotní nespokojenost tedy přineslo ožebračení velké části obyvatel, čehož se samozřejmě chytila opozice,“ říká novinářka Petra Procházková, která tuto zemi zná ze zpravodajských cest a tamější dění dlouhodobě sleduje.
Podle Procházkové opozice čekala na bouřlivější náladu obyvatelstva, kterou by uchopila a využila.
„Ze strany prezidenta Bakijeva došlo k veliké chybě tím, že nechal zatknout opoziční vůdce. Myslel si, že jejich uvězněním se dav stane beztvarým a půjde lehce rozehnat. Opak se stal pravdou. Dav se stal anonymnějším, ale o to agresivnějším. K prvotním požadavkům se poté přidal i požadavek propuštění opozičních vůdců,“ pokračuje novinářka Petra Procházková a dodává:
„Dnes došlo de facto ke státnímu převratu, protože se obsazují vládní budovy a je vytvářena nová vláda.“
Bakijev měl Kyrgyzstán změnit
Prezident Bakijev, který se chopil moci před pěti lety po takzvané ‚Tulipánové revoluci‘, měl být nadějí Kyrgyzstánu. K moci ho vynesli ti samí lidé, kteří dnes představují opozici.
„Kyrgyzové měli po revoluci představu, že bude nastolena opravdová demokracie. V loňských prezidentských volbách se ale ukázalo, že nový prezident získal oněch příslovečných devadesát procent hlasů, což je jasný náznak nedemokratického režimu,“ říká komentátor ČRo6 Libor Dvořák.
„Bakijev postupně učinil řadu chyb, stejně jako další středoasijští vůdci. A sice neodolal zvyku uzurpovat veškerou moc v rukou svých a svého klanu. To je také jeden z hlavních prohřešků, které mu lidé vyčítají. Do důležitých funkcí dosazuje své známé a příbuzné, například syna Maxima," uvádí Procházková.
Ke zklidnění situace vyzývají Rusko i Spojené státy. Mezinárodní civilní letiště v Manasu totiž bylo hlavním překladištěm vojenského materiálu do Afghánistánu a teď je uzavřeno.
„Obě mocnosti mají v oblasti poměrně velký vliv. Kyrgyzstán je jedinou středoasijskou zemí, která je k sobě v podobě vojenských základen pustila. Zásadní roli budou po opadnutí vášní hrát peníze. Země je spolu s Tádžikistánem nejchudší v regionu. Sousední státy mají nerostné bohatství, Kyrgyzstán se musí spoléhat na půjčky, investice a pomoc ostatních států,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.
„Je také otázkou, zda bude současná opozice, pokud se jí podaří převzít moc v zemi, vládnout demokratičtěji než Kurmanbek Bakijev,“ dodává komentátor Libor Dvořák.
