Expert: Řecká 'nákaza' se šíří. Eurozónu musíme stabilizovat
Ministři financí eurozóny budou v neděli jednat o pomoci Řecku. Ovšem už dnes by mohla skončit aténská schůzka mezi Řeckem, Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem. V pátek se k pomoci silně zadlužené zemi opět postavilo vstřícně Německo, ovšem trvá na dohodě o úsporných opatřeních. Řekové už slíbili, že sníží výdaje o zhruba 24 miliard eur.
Na ekonomické drama v Evropě - řecká nákaza se totiž šíří i do Portugalska a Španělska - doplácí nejen euro, ale i regionální měny včetně české koruny. A podle čtvrtečního průzkumu CVVM 55 procent obyvatel České republiky euro nechce.
Bývalý ministr financí Jiří Rusnok řekl, že přijetí eura není aktuálním tématem. „Nejdříve bychom museli splnit dané kritéria a k tomu zatím podle mého názoru není v Česku dostatečná politická vůle, protože to bude zcela určitě bolet. A v kontextu toho, že lidési euro příliš nepřejí, tak jeho zavedení nepovažuji za aktuální,“ řekl Rusnok.
Tříletá úvěrová pomoc Řecku v sumě 100 miliard eur je podmíněná rozsáhlými až drastickými úsporami, ty sice aténská vláda schválila, otázkou ale zůstává, jestli je prosadí i v parlamentu.
Jednání v zákulisí
„Řekové ani ve snu nenaspoří tolik, kolik by museli. Ale eurozóna pomoc Řecku odmítnout zkrátka nemůže, alespoň ne v této první fázi. Tento krok je ale taky velmi drahý, už v této chvíli je jasné, že Evropa ty zapůjčené peníze už nikdy neuvidí,“ řekl expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek.
„Podle mých informací si už ale německá vláda vyžádal právní rozbor, za jakých okolností můžou státy eurozónu opustit. Podle mého názoru už se v zákulisí jedná o tom, jak stabilizovat tento spolek a jak z něj vyloučit státy, které do něj nikdy ani patřit neměly. A v první řadě to je Řecko. Další možností stabilizace je určit ekonomicky nejsilnější stát, aby ostatní reguloval. A v tomto případě to je Německo. Ovšem tento plán je kvůli historickému kontextu neproveditelný,“ dodal Robejšek.
Původně měl objem úvěru Řecku činit zhruba 45 miliard eur, s rostoucími potížemi suma narostla na 100 miliard, MMF však predikuje, že Řecko bude potřebovat 120 miliard.
„Jde o to, že vůle slabých států šetřit je obecně malá. Politici v těchto státech se dostali do situaci, kdy zkrátka musí začít dělat velmi tvrdá a nepopulární rozhodnutí. A čím dřív se tak stane, tím to bude levnější. Po všech stránkách,“ uzavřel expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek.
