Eurostat potvrdil mírný růst ekonomik eurozóny i EU
Ekonomika zemí eurozóny i celé Evropské unie vzrostla za první čtvrtletí o dvě desetiny procenta. Srovnání s minulým čtvrtletím zveřejnil Eurostat. Oproti stejnému období loňského přitom vzrostl hrubý domácí produkt zemí eurozóny o půl procenta.
Mírný nárůst podle předběžných odhadů zaznamenala francouzská a německá ekonomika - ta mezičtvrtletně vzrostla o dvě desetiny procenta. A pozitivní zprávy přicházejí i ze Španělska. Hrubý domácí produkt tady stoupl oproti předchozímu čtvrtletí o desetinu procenta.
Španělsko je přitom jednou ze zemí, které sužuje rekordní nezaměstnanost. Dnes oznámilo záměr ušetřit v příštích dvou letech až patnáct miliard eur. Masivní škrty se dotknou zejména platů státních zaměstnanců a zasáhnou i veřejné investice.
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše dnes zveřejněná data potvrzují probíhající ekonomické oživení v Evropě. Detailnější pohled na čísla ale ukazuje velké rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi, upozornil Bureš na Rádiu Česko.
„Na jedné straně máte to zdravé jádro, v jehož čele stojí Německo a které oživuje tou standardní cestou. Na toto zdravé jádro je bohudík napojena i česká ekonomika a například také slovenská ekonomika, kde to oživení se skutečně potvrzuje a pravděpodobně bude probíhat i v dalších měsících.“
„Na druhé straně jsou země, které mají buďto dlouhodobější strukturální problémy, anebo řeší problém vysokého veřejného zadlužení a nutných fiskálních úspor. To je především Španělsko a Řecko na jedné straně, na druhé straně zde máme Pobaltí, které sice nemá vysoké veřejné zadlužení, ale má vysoký zahraniční dluh a doplácí také na určité strukturální nerovnováhy v ekonomice,“ vysvětlil Jan Bureš.
'Další Řecko' na obzoru není
Žádná ze zemí eurozóny nicméně podle Bureše nemá tak velké problémy, aby se reálně mohla ocitnout v situaci Řecka.
„Řecko v sobě kombinuje ty nejhorší vlastnosti, jaké si při hospodaření státu dokážete představit. Řecko má jednak velice vysoké zadlužení, velkou část toho dluhu drží v zahraničních měnách a má velice nepříznivou konkurenceschopnost ekonomiky jako celku.“
„Je hodně závislé na domácí poptávce, to znamená, že jakékoliv škrty ve veřejných financích tam budou hodně bolet,“ zdůraznil Bureš.
Zhoršit situaci ve slabších článcích eurozóny - především ve Španělsku a Portugalsku - by podle něj ale mohlo to, pokud by se Řecko nechalo chaoticky zbankrotovat.
