Obavy z rozšíření řecké krize pomalu mizí, nervozita trvá

Obavy z rozšíření řecké krize pomalu mizí. Potvrzuje to růst akciových indexů. Přesto nervozita spojená s dalším vývojem v Evropě přetrvává, což naznačuje i další mírné oslabení eura vůči dolaru během nočního obchodování. Jak vysvětlují například analytici japonské investiční banky Nomura, tento vývoj je dán tím, že se na jednu stranu trh přestal bát okamžitého kolapsu, pokud ale eurozóna nepřijme rázná nápravná opatření, pak se trhy obávají dalších problémů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Burza ve Frankfurtu nad Mohanem

Burza ve Frankfurtu nad Mohanem | Foto: AFP

Španělsko již oznámilo úspory na úrovni 50 miliard euro. Navíc chystá výrazné seškrtání poslaneckých platů a další opatření.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možném dalším vývoji eurozóny mluvil na Rádiu Česko Lubor Lacina z brněnské Mendelovy univerzity.

„Je to určitě pozitivní opatření. Aby ale Španělsko přesvědčilo trhy, mělo by dělat podobná opatření několik roků po sobě. To ale bude z politických důvodů velice těžké,“ říká Lubor Lacina z brněnské Mendelovy univerzity.

Podle Laciny se podobná opatření dají očekávat od Portugalska, Itálie, Irska a Belgie.

„Alespoň by měla. Čistě technicky ale většina zemí eurozóny dělala v loňském roce obrovskou fiskální expanzi a má deficity větší než tri procenta. Proto by měly ihned po jistém oživení přistoupit ke konsolidaci všechny státy EU,“ pokračuje Lacina.

Vystoupí Německo z eurozóny?

Brusel by chtěl propříště předcházet podobným problémům tím, že by schvaloval státní rozpočty dříve, než by je schválili jednotlivé státy.

„Pro to ale neexistuje žádná legislativní opora. Nátlak, který může Brusel vytvářet na jednotlivé země, je omezený. Například tím, že omezí čerpání z dotací EU,“ uvádí Lacina.

Podle něj je ale velmi reálným scénářem budoucí Evropy to, že se rozštěpí na eurozónu a jakousi periferii, kterou budou trhy buď ignorovat a nebo k ní přistupovat s vyšší dávkou nedůvěry:

„Nevěřím, že by v příštích letech dobrovolně z eurozóny vystoupilo například Řecko nebo Itálie. Jako pravděpodobnější se mi jeví to, že by mohlo vystoupit Německo, které by si kolem sebe vytvořilo jakýsi blok zemí s velkými obchodními vazbami, kde by se plně projevila výhoda jednotné měny.“

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme