Německo chce výraznými úsporami inspirovat zbytek EU
Německo hodlá v rozpočtu na příští rok udělat škrty v celkové výši 10 miliard eur. Berlín tak nastartuje program úsporných opatření, který má mimo jiné inspirovat k šetrnějšímu hospodaření zbytek Evropy. Ta by se podle něj měla vrátit k Paktu stability a růstu, který členům Unie ordinuje rozpočty s maximálně tříprocentním deficitem. K tomu se samotní Němci po letošním pětiprocentním schodku chtějí dostat do roku 2013. Podle některých ekonomů to ale může ohrozit nastartované oživení ekonomiky Německa i celé eurozóny.
„Plánované škrty ve výši deseti miliard jsou poměrně významné. Z toho, co prozatím víme, by největší zásahy měly být v ministerstvu obrany a v oblasti dopravy. Naopak u ministerstva práce a sociálních věcí by škrty měly být minimální. Přesné rozdělení škrtů bude ještě na začátku června projednávat německá vláda,“ říká Ilona Švihlíková z pražské Vysoké školy ekonomické a pokračuje:
O německých plánovaných škrtech a jejich možných dopadech na EU mluvila na rádiu Česko Ilona Švihlíková z pražské Vysoké školy ekonomické.
„Mnohem důležitější než současné škrty je ale fakt, že by se mělo jednat o dlouhodobý trend. V Německu byl totiž v minulém roce schválen ústavní zákon, který přímo nakazuje vládě od roku 2016 snižovat deficity na úroveň 0,35 procent HDP a od roku 2020 deficity naprosto zakazuje. Nejedná se tedy o nějaké krátkodobé opatření, ale o opatření, které bude mít dlouhodobý dopad na Německo i celou Evropskou unii.“
„Obávám se ale, že snaha Německa udávat pravidla na schodky rozpočtu bez ohledu na reálný vývoj ekonomiky je vrcholně nešťastná. Je velice pravděpodobné, že tato snaha může skončit v procyklické spirále snižování dluhů a velmi nízkého, stagnujícího růstu. V tomto případě by z mého pohledu nebylo ideální, aby si z německého případu braly ostatní země vzor, ale prozatím se zdá, že tomu bude přesně naopak,“ podotýká Švihlíková.
„Nelze jen splácet dluhy a nedívat se na to, jaké dopady to bude mít na reálnou ekonomiku. Ve chvíli, kdy ta opatření budou příliš drastická, růst může být výrazně zbržděn, respektive zastaven. Potom je velmi obtížné, ne-li nemožné, dále snižovat dluh. To jsou prostě vzájemně provázaná opatření,“ konstatuje ekonomka Ilona Švihlíková.
