Rusko nevěří, že v Kyrgyzstánu může fungovat demokracie
Kyrgyzstán se má jako první středoasijská země vydat na cestu parlamentní demokracie. Podle předběžných výsledků tamní voliči stvrdili v referendu novou ústavu, která počítá s omezením prezidentských pravomocí. Změny navrhla provizorní vláda, která se chopila moci po dubnovém povstání.
Podle redaktor České televize Tomáše Vlacha, který průběh referenda sledoval v kyrgyzském městě Oš, vše proběhlo bez incidentů: „Bylo to poměrně bez problémů až na drobné incidenty mezi uzbeckou menšinou a policisty, kteří zajišťovali bezpečnost hlasování. Objevili se sice případy bezdůvodného zadržování na policejní stanici, to se ale v poslední době děje poměrně často.“
„Nepotvrdily se ani obavy z rozsáhlých podvodů při hlasování, protože mohl přijít prakticky každý bez dokumentů, stačilo, aby jeho totožnost potvrdili dva členové komise. Problémy byly hlavně se seznamy voličů. Vznikaly doplňující spisky. Podle fóra nevládních organizací to ale na volby nemělo podstatný vliv a neobjevily se zatím ani žádné vážnější výhrady ani nařčení z falšování,“ dodal Vlach.
Podle vlády Rozy Otunbajevové by nový systém měl zemi přinést klid a stabilitu, kterou se zatím daří držet jen velmi obtížně. Zpravodajka Českého rozhlasu pro Rusko a další postsovětské republiky Lenka Kabrhelová ale vysvětluje, že toto referendum mělo ještě další význam:
Situaci v Kyrgyzstánu okomentovala moskevská zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová, která se z Kyrgyzstánu nedávno vrátila.
„Důležitá věc byla ta, že referendum dává legitimitu provizorní vládě Otunbajevové, protože ta se chopila moci po svržení prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, ale vlastně neměla žádnou podporu od lidí, nebyla legálně zvolena.“
Podle nové ústavy by prezident měl být volen pouze na jedno šestileté období a pak už by neměl mít možnost kandidovat. Parlament by se měl volit každých pět let a měl by se zvýšit počet poslanců.
„Ústava definuje Kyrgyzstán jako sekulární republiku, přestože je Kyrgyzstán obýván z velké většiny muslimy. Navíc definuje spoustu dalších věcí jako například, že politické strany nemohou být vytvořeny na základě náboženství nebo etnického původu,“ vysvětluje Kabrhelová.
Medveděv se bojí kolapsu Kyrgyzstánu
Výsledek referenda už okomentoval i ruský prezident. „Medveděv varoval, že si nedovede představit parlamentní demokracii a její fungování v Kyrgyzstánu. Vyjádřil obavy, že by změny mohly vést k problémům, kdy by moc získávaly různé politické strany, a zda to nakonec nemůže pomoci k vzestupu extrémistů. Dokonce vyjádřil obavy z úplného kolapsu Kyrgyzstánu,“ popssala reakce ruského prezidenta moskevská zpravodajka ČRo.
Referendum se konalo pouhých 14 dnů poté, co při etnických nepokojích zahynuly na jihu země stovky lidí.
