Radičová spojí s hlasováním o eurovalu důvěru. Vláda asi padne
Slovenská premiérka Iveta Radičová spojí dnešní hlasování o rozšíření pravomocí Evropského fondu finanční stability (ESFS) s otázkou důvěry vládě. Podle premiérky Radičové opakovaně zkrachovaly pokusy o kompromis se stranou Svoboda a Solidarita (SaS). Její šéf Richard Sulík už uvedl, že jeho stana euroval ani tak nepodpoří.
„Dopustit izolaci Slovenska je pro premiéra Slovenské republiky nepřijatelné. Je mi líto, že koaliční partner nepřijal nabídku na možný kompromis. Proto jsem oznámila koaličním partnerům, že dnešní hlasování o naší budoucnosti v Evropě spojím s hlasováním o důvěře vládě,“ prohlásila Radičová.
Radičová ještě naposledy dnes zkusila stranu SaS, která jako jediná ze čtyřčlenné koalice navýšení záchranného fondu odmítá, přesvědčit. Kompromis byl jasný, SaS podpoří formálně navýšení fondových garancí, a za to dostane právo veta při schvalování každé půjčky, která z fondu půjde. SaS odmítla a na parlamentní hlasování její poslanci vůbec nepřijdou.
„Mám pocit, že minimálně ze strany premiérky byla do poslední chvíle vůle dohodnout se uvnitř koalice a nezpůsobit vážnou politickou krizi, zejména v těchto nejistých časech, kdy se nevnímá jen výsledek hlasování, ale i proces hlasování,“ domnívá se zpravodajka Slovenského rozhlasu v Bruselu Renáta Goldírová.
Zpravodajka Slovenského rozhlasu v Bruselu Renáta Goldírová o situaci na Slovensku
SaS podle ní sice zdůvodňuje svůj postoj ekonomickými důvody a hodnotí euroval jako nezodpovědné řešení na úkor daňových poplatníků, podle politologů ale prý bojuje o voličské hlasy.
Vzhledem k tomu, že opoziční strana SMER dnes ještě nechce vládu podpořit, a otevřeně usiluje o předčasné volby, všechno nasvědčuje tomu, že kabinet Ivety Radičové skutečně padne. Kabinet tak nemá dost hlasů na to, aby v parlamentu dnes protlačil navýšení záchranného fondu eurozóny.
Otázkou je, co v případě negativního hlasování bude se slovenskou vládou. Zda přijde na řadu rekonstrukce kabinetu, nebo předčasné volby. Radičová ale chce svoje kroky konzultovat s prezidentem Ivanem Gasparovičem. Parlament se k hlasování sejde dnes v jednu odpoledne.
„Dlouhodobě se hovoří o možnosti druhého hlasování s hlasy opoziční strany SMER. Její lídr a expremiér Robert Fico se sice tváří trochu tajemně. Říká, že jestli parlament položí euroval i vládu, měly by se vzít všechny politické strany, které podporují tento projekt, a dohodnout se na dalším postupu, především na tom, aby byl euroval schválený“ přibližuje Goldírová.
SMER podle ní nemá zájem vstoupit do zrekonstruované vlády a otevřeně nechystá ani předčasné volby. „Podle kuloárů je ale právě toto výměnný obchod, na kterém se zřejmě politici v konečném důsledku shodnou – tedy euroval za předčasné volby,“ dodává.
Výsledky slovenských poslanců sleduje s napětím velká část Evropy. Reformu eurovalu totiž musí schválit všech 17 zemí eurozóny. Nyní se čeká právě už jen na Slovensko, protože předposlední parlament, ostrovní stát Malta, už o záchranném fondu hlasoval a schválil ho. Eurozóna ale nemusí panikařit, Slovensko by nejspíš v případě dnešního neúspěchu schválilo navýšení fondu během několika dalších dnů už díky opozičním hlasům.
Jediný, kdo teď může dodat hlasy pro záchranný fond, je opoziční strana SMER vedená Robertem Ficem. Ten usiluje o předčasné volby, takže to, co se teď děje, přesně zapadá do jeho scénáře. Právě on pak bude vypadat jako zachránce, který dodá chybějící hlasy a vytrhne Slovensko i celou eurozónu z maléru.
Posun veřejného mínění
„V posledních dnech se zdá, že slovenské veřejné mínění se trošku přesouvá na stranu eurovalu. Podle posledního průzkumu agentury Polis téměř 45 % lidí je pro to, aby byl euroval v parlamentu schválen, zatímco 33 % lidí je proti,“ informuje Goldírová. Dříve prý byly oba tábory zhruba vyrovnané.
Rozšíření pravomocí ESFS počítá se zvýšením flexibility fondu (to znamená s intervencí na dluhopisových trzích nebo s kapitálovými injekcemi do bank) a zároveň zvyšuje příspěvky členských zemí do fondu. Po vytvoření prvního fondu ve výši 110 miliard eur, který měl zachránit k bankrotu se řítící Řecko, se 17 zemí eurozóny letos v červenci rozhodlo EFSF rozšířit na 440 miliard eur.
V Bruselu prý podle Goldírové panuje neoficiálně velká nervozita ohledně slovenského hlasování: „Slovensko si tu potvrzuje imidž nevyzpytatelné země, která nedorostla na svou pozici a na společnou zodpovědnost.“ Dodává, že eurozóna očekává především v době krize spolehlivost a solidaritu členských států.
