Autor

Aleš Stuchlý

Jsem ročník:
1981

Na Radiu Wave zastávám práci? 
Ten, který práská kníry a cvaká Čelistmi.

Předtím jsem stihnul?
Redaktorování v Literárních novinách a časopisu Týden. Spoluzaložení a práci v čtrnáctideníku A2, psaní pro Respekt, magazín His Voice nebo revue Labyrint. Studia na katedře Filmové vědy FF UK. Vedle Radia Wave žiju a rodím děti i pro festivaly Stimul, Be2Can a pro časopis Cinepur.

Nejraději poslouchám?
Zaklínajícího Screamin' Jay Hawkinse. Zaklínajícího svého syna Šimona. Boards of Canada a Paavoharju. Knife a Spoon. Vladimíra Menšíka a jeho alter ego Karla Veselého. Abrazivní samomluvu Dana Nekonečného. Rodinku!

Za nejlepší koncerty posledních let považuji? 
Opulentní hip-popovou operu Kanye Westa pod širým nebem v polském Krakově a koncert novodobé šamanky Fever Ray v původně sakrálních prostorách klubu Babel ve švédském Malmö. Letos (2015) mě omráčil sonický nálet klasiků Autechre a nezařaditelná performance venezuelského vizionáře Arcy na rakouském Donaufestu.

Mé nejoblíbenější filmy jsou?
Jarmuschův Mrtvý muž a Ghost Dog - Cesta samuraje. Werckmeisterovy harmonie Bély Tarra. Odvrácená strana Měsíce Roberta Lepage. Zločiny a poklesky Woodyho Allena. Post tenebras lux Carlose Reygadase. Bílé dlaně Szabolcse Hajdu. Syn bratrů Dardenneových. Kód neznámý Michaela Hanekeho. Cokoli od taiwanského krále tzv. slow cinema Tsai Ming-lianga. Letos zatím vede Saulův syn László Nemese.

Jestli čtu, tak většinou
László Krasznahorkaie a Juliana Barnese. Karla Hynka, Jana Kohouta a Vratislava Effenbergera. Daniila Charmse. Knihy ze Severu (Kari Hotakainen, Rosa Liksom, Erlend Loe, Peter Hoeg, Jon Fosse, Sjón). Jidiše kop. Občas takhle po ránu, čtu si súry z Koránu.

Když mám volný čas, tak ho trávím?
Sběrem plodnic a vybíráním pláství. Rád sem tam posnídám znělec.

K jídlu a pití si nejraději dopřávám?
Tatarák a jeho vepřového berlínského bratra Hackepetera. Dršťkovou. Bramborák. Všechno s vyšším obsahem selenu. Pivo z Chýně.

Co bych chtěl sdělit světu?
Člověk, hluchý vůči tichu, rozezná už jen zvuky autonehod.

RSS autora

Články autora

|Aleš Stuchlý |Film

Česká soda: tuzemská, konzumní, nejlepší?

Česká soda, kontroverzní projekt společnosti Febio s r.o. (režiséra Fera Feniče a jeho týmu), je bezpochyby jedním z průkopnických činů v oblasti polistopadové satiry. Často provokoval nevybíravými, mnohdy záměrně vulgárními a tvrdými útoky na konformismus a pokrytectví v médiích: od jalových politických debat a křečovitě vážného zpravodajství přes cukrkandlovou reklamu až třeba po známé normalizační seriály.

|Aleš Stuchlý |Film

Festival francouzského filmu: Láska, kinematografie, modřiny

Od čtvrtka 24. do středy 30. listopadu proběhne v Praze a dalších sedmi městech České republiky tradiční už čtrnáctý ročník Festivalu francouzského filmu. Během posledního listopadového týdne bude uvedeno celkem 37 celovečerních a 8 krátkých filmů, některé z nich v tuzemské předpremiéře.

|Aleš Stuchlý |Literatura

Postsurrealista Karel Hynek: Žer nehty stranou!

Básník a dramatik Karel Hynek (11. 9. 1925 – 9. 1. 1953) si v mládí prošel impresionistickým (Rozvláté dny) i dekadentně lyrickým obdobím, těžiště jeho tvorby však spočívá v surrealisticky orientované poezii, básnické próze a groteskních dramatech. Na rozdíl od apollinairovské tradice psychického automatismu však založil výstavbu svých básnických figur na systematičnosti, logice a bystrých pozorovacích schopnostech.

|Aleš Stuchlý |Výtvarné umění

Surrealistická východiska ze skutečnosti (do snu)

Od 9. června do 30. října 2011 se koná v Památníku národního písemnictví v Letohrádku Hvězda výstava české poválečné tvorby vycházející ze surrealismu nazvaná Surrealistická východiska 1948-1989 - odklony / návraty / přesahy, která zahrnuje období od poválečného formování tzv. druhé surrealistické generace (sborníky Znamení zvěrokruhu) přes rozšiřující se uskupení z 60. let (sborníky Objekt 1–5) až po činnost obnovené Surrealistické skupiny v Československu v 70. a 80. letech.

|Aleš Stuchlý, Vít Schmarc |Film

Ugrofinská zenová meditace s Benedekem Fliegaufem

Napřed dechová rozvička se Svarte Greiner, posléze už rovnýma nohama do nezvykle zklidněných a kontemplativních Čelistí, kterým dominovalo omamné maďarské zaříkávání Benedeka Fliegaufa, který přišel, viděl a ovládl. Jeden z nejzajímavějších evropských filmařů si obvykle neklidné vlny Čelistí podmanil svým lehkým sarkasmem a niterným líčením vztahu k filmařině i vlastním dílům.

|Aleš Stuchlý |Hudba

Jürgen Müller: Potápění do hlubin zvuku

Potřebuje dobrá hudba silný příběh? Asi se shodneme, že nikoli, nicméně v některých případech může výrazná mytologie umocnit zážitek z poslechu. To je i případ desky Science of the Sea německého komponisty Jürgena Müllera, která nyní oficiálně vychází - neuvěřitelných třicet let od svého vzniku - na labelu Digitalis.

|Aleš Stuchlý |Film

Rozchod Nadera a Simin: Nenápadný filmový klenot

Íránské sociální drama Rozchod Nadera a Simin, v pořadí už pátý snímek režiséra Asghara Farhadiho (O Elly), divákovi zprostředkovává zkušenost, jaké už v běžném distribučním provozu bezmála odvykl: dvě hodiny mu nedá vydechnout, nenápadně jej přinutí soustředit se pouze na děj na plátně a navíc ho výstižností a silou výpovědi vybídne k hloubkové sebereflexi.

|Aleš Stuchlý |Film

Lázeňské kníry: Nejkrásnější vyhasínání světa

Na středu 6. července jsem se těšil ode dne, kdy dramaturgové karlovarského festivalu zveřejnili podrobný program. Ambiciózní plán shlédnout v témže dni tři bezmála tříhodinové opusy od elitních tvůrců současné umělecké kinematografie nakonec vyšel – ve dvou případech šlo navíc o filmy v každém ohledu mistrovské.

|Aleš Stuchlý |Hudba

United Islands 2011: Audio pro celou Prahu

Pražský hudební festival United Islands se letos bude konat od čtvrtka 23. do soboty 25. června. Už po osmé vytvoří z historického centra naší metropole rozsáhlou festivalovou zónu: v oblasti mezi Žofínem, Střeleckým ostrovem, Dětským ostrovem a Kampou vyroste pět hlavních scén, na nichž vystoupí více než stovka kapel z 15 zemí.

|Aleš Stuchlý |Hudba

The Antlers za zenitem, nebo v rozpuku?

Newyorští vyznavači spektakulárních emocí The Antlers učinili při zrodu svého nového alba několik moudrých rozhodnutí: nesnažili se v naléhavosti a narativních ambicích trumfnout svůj předchozí opus a místo vymýšlení dalšího konceptuálního rámce se raději pokusili vykročit novým směrem a obohatit svůj zvuk.

|Aleš Stuchlý |Film

Psycho Film 2011: konec velkého ticha

Lehce výhružně nazvaný festival Psycho Film je pozoruhodnou akcí, zaměřenou na filmy s psychiatrickou, psychologickou a sexuologickou tematikou. A letos už počtvrté nabízí svým návštěvníkům možnost shlédnout několik desítek hraných i dokumentárních filmů ze jmenovaných oblastí. Dobrou zprávou je i to, že festival se tento rok rozrůstá, a po pražském kole, které se uskuteční 3. - 5. června (mj. v kinech Atlas a Evald), bude následovat kolo opavské (8. - 10. června).

|Aleš Stuchlý |Hudba

Son Lux: 28 dní poté

Známe to všichni: ty nejsilnější věci se často rodí pod tlakem. Teprve pod tíhou omezení nebo časové tísně ze sebe občas vymáčkneme to nejlepší. Tuto praxí podepřenou tezi nyní naplňuje i dvaatřicetiletý hudebník, producent a sběratel zvuků Ryan Lott, který si říká Son Lux: své aktuální druhé album We Are Rising napsal a natočil za pouhých 28 dní.

|Aleš Stuchlý |Hudba

Westernové album Rome: stojí za hrst dolarů?

Dlouhých pět let trvalo Brianu Burtonovi (aka Danger Mouse) a kníratému italskému skladateli Danielu Luppimu, než dotáhli do konce svůj romantický sen: album, které je konceptuální poctou filmové hudbě Ennia Morriconeho, stálého spolupracovníka slavného režiséra Sergia Leoneho.

|Aleš Stuchlý |Film

Piráti z Karibiku uvízli na suchu

Po epicky špatném třetím díle se král námořních travestií kapitán Jack Sparrow vrací v poměrně solidní formě. Myšlenka natahování dějově už tak vetché série zní sice poněkud bláhově, tvůrci se ale tentokrát pokusili o zábavu v jádru prostší a přímočařejší. Výsledný tvar sice také nedává na mnoha místech valný smysl a navíc se odehrává víc na souši než na vodě, ale přináší několik změn - některé jsou k lepšímu, jiné daný status quo a pocit, že se tu dělá sranda hlavně z musu, nijak nemění.

|Aleš Stuchlý |Hudba

Okkervil River: Daleko do nebe

Texaský country-rockový kolektiv Okkervil River si v uplynulé dekádě právem vydobyl značný respekt. Frontman kapely – někdejší hudební publicista Will Sheff – mohl být spokojen: především jejich mistrovská alba Black Sheep Boy a The Stage Names uhranula rovným dílem kritiku i publikum.

|Aleš Stuchlý |Hudba

120 let Sergeje Sergejeviče Prokofjeva

V sobotu 23. dubna si připomínáme jedno významné hudební výročí: 23. dubna tomu bude přesně 120 let, co se narodil jeden z největších skladatelů 20. století, ruský dirigent a klavírista Sergej Sergejevič Prokofjev. Jeho medailon s ukázkami z jeho klíčových děl pro vás připravil náš redaktor a Prokofjevův velký fanoušek Aleš Stuchlý.

|Aleš Stuchlý |Film

Osmdesát dopisů: minimalismus bez adresáta

Z časů, kdy jsem ještě pravidelně chodíval na Famufest - každoroční přehlídku filmů studentů pražské FAMU - si vybavuji krátké snímky dnes sedmatřicetiletého Václava Kadrnky jako osobité útvary, které patřily k těm několika málo titulům vzešlých z katedry režie, u nichž se člověk nestyděl. I proto mě těší, že právě on je podepsán pod formálně nejradikálnějším českým filmem posledních let.