Australopithecus sediba - zřejmě přechod k rodu Homo
V takzvané Kolébce lidstva v Jihoafrické republice objevili vědci nového předka lidí. Ale, jak řekl britské BBC, objev jako takový si připsal syn jednoho z profesorů, devítiletý Matthew.
„Pod kamenem jsem našel klíční kost. Netušil jsem z čeho ale je. Myslel jsem si, že je to jen antilopa. Tak jsem zavolal tátu. A ten začal nadávat. Samozřejmě jsem se leknul, co jsem zase provedl. Ale táta mě uklidnil, že nic. Že jsem našel nového hominida,“ uvedl klučina.
Dva dochované exempláře dostali jméno Australopithecus sediba, i když vědci se zatím nemohou shodnou zda by nový druh náhodou neměl už nést označení Homo.
„Nový nález Australopithecus sediba má jakousi mozaiku znaků. Je relativně nízké postavy, jako byly všichni Australopitheci předtím. Tuším, že je to 1,3 metru,“ vysvětluje vedoucí katedry antropologie na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, docent Vladimír Sládek a dodává:
„Má relativně nízký objem mozkovny, což znamená, že to byl pořád hominid s relativně malým mozkem.“
„Na druhou stranu v evoluci rodu Homo nejsou klíčové parametry týkající se velikosti mozku, ale jsou to parametry týkající se bipedie a termoregulace a tady už Australopithecus sediba vykazuje relativně moderní podobu,“ upozorňuje Sládek.
Nový druh je totiž starý okolo 2 milionů let. Z této doby zatím nemáme příliš mnoho dochovaných kosterních pozůstatků. A přitom se podle Vladimíra Sládka jedná o klíčové období pro rod Homo:
„Domnívám se, že období, které pokrývá Australopithecus sediba, patří do nějakého tranzitního období. Budeme tak spíše sledovat určité experimenty v evoluci, kdy v této skupině Australopitheků budou pomalu růst první zástupci rodu Homo.“
„Tento pliopleistocenní přechod bych já zřejmě považoval za vznik rodu Homo, ale kde, v kterém období a která z těch fosílií to je, to se domnívám, že budeme muset ještě počkat,“ domnívá se vědec.
Mimořádně kompletní
Mluvit o chybějícím vývojovém článku už ale dnešní paleontologové nechtějí. Evoluci už nechápou jako skokovou záležitost, ale spíše postupný proces. I tak jde ale o velmi významný objev, který budou vědci zkoumat řadu let.
„Už ta kompletnost kostry je mimořádná. Povětšinou fosílie v jižní Africe vzniká, to vznikají pádem do nějaké vertikální šachty, kde se povětšinou disartikulují, dělí se na izolované elementy,“ vysvětluje Vladimír Sládek z Univerzity Karlovy.
Já osobně si pod pojmem kompletní kostra představuji něco úplně jiného než lebku, půl nohy, ruku, několik obratlů a část pánevní kosti. Ale pro paleontology, kteří jsou časo nuceni pracovat jen s několika zuby a malíčkem je to jako dar z nebes.
Kdy přesně budeme znát celou evoluční linii člověka se odhadnout nedá. Podle Vladimíra Sedláka toho sice víme už hodně, ale stále jsme teprve na začátku bádání. Australopithecus sediba je jen dalším byť významným dílém mozaiky, kterou vědci skládají už řadu let a ještě dlouho budou.
